Regionální muzeum v Teplicích, p.o.

DeutschDeutsch EnglishEnglish ČeskyČesky

Expozice
otevřeny denně kromě pondělí
10-12 a 13-17 hodin
Prohlídky pouze s průvodcem každou celou hodinu.

Vstupné

  • plné 50,- Kč/ snížené 30,- Kč
  • děti do 6 let zdarma

Výstavy 
otevřeny denně kromě pondělí
úterý až pátek 12-17 hodin
sobota a neděle 10-12 a 13-17

Vstupné 

  • plné 30,- Kč / snížené 20,- Kč
  • děti do 6 let zdarma

Muzeum Teplice Výstavy a akce Aktuality → „Exponát měsíce června“

Aktuality

Exponát měsíce června

Foyer teplického zámku / vstup zdarma

Bourec morušový

Bourec morušový (Bombyx mori) je noční motýl pocházející z Číny a ve volné přírodě se již nevyskytuje. Ze zápředků jeho kukel se zpracovává vlákno známé jako pravé hedvábí. V Číně se tento druh chová již přes 5000 let a za tuto dobu domestikace ztratil schopnost letu. V dávné historii bylo hedvábí ceněno zlatem. Tajemství výroby se v Číně přísně střežilo a za vývoz vajíček nebo semen moruše hrozily ty nejpřísnější tresty. Jeho propašování se však nakonec podařilo a chov bource se rozšířil do okolních zemí.
Život dospělého motýla je velmi krátký. Nemá vyvinuté ústní ústrojí, a proto nemůže přijímat potravu. Jeho hlavním úkolem je rozmnožení. Po spáření klade samička světle žlutá vajíčka a poté oba dospělci umírají. Vajíčka přezimují a v této fázi vydrží do května příštího roku. Housenky měří po vylíhnutí pouze několik milimetrů. Jejich jedinou potravou jsou listy moruše. Vývoj housenek trvá přibližně 33 dnů a jejich velikost se postupně zvětší na délku přes 8 cm. Za tuto dobu musí čtyřikrát svléknout pokožku, která neroste. Poté přestávají přijímat potravu a začínají budovat pevný kokon. Při stavbě zápředku vypouští housenka tenké, pevné a přes kilometr dlouhé vlákno. Na závěr se přemění v kuklu, v níž během dvou týdnů proběhne kompletní přeměna v motýla. Ten po proražení kukly vyleptá otvor v kokonu a vylézá z něho ven. Pro účely zpracování hedvábí se musí kokon desátý den 5 minut povařit. Dojde tak k usmrcení kukly a k rozpuštění látky podobné lepidlu, která drží kokon pohromadě. Po vyndání z vody a vychladnutí je možné vlákno bez problému navinout.
Pro výrobu hedvábí se využívá i jiných druhů motýlů. Není tak kvalitní, a proto se mu říká plané. Nejznámější z okruhu planého hedvábí je tussah. Získává se ze zámotku martináče čínského (Antheraea pernyi). Je to velký motýl s rozpětím křídel přes 12 cm. Barva křídel je světle hnědá s výraznými oky. Druh vytváří i tmavohnědé variace. Velkou výhodou jsou dvě generace ročně. Robustní samičky kladou přibližně 200 vajíček. Vývoj housenek trvá 35 až 40 dní a dokončují ho přeměnou v kuklu ve vybudovaném bílém kokonu. Hlavní potravou je dub žlázonosný, ale v našich podmínkách postačí jakýkoliv druh dubu.
Dalším ze skupiny tussahového hedvábí je fagara. Při výrobě se zpracovává hnědé vlákno, které produkují housenky exotického martináče (Attacus atlas), jenž patří k největším motýlům na světě. Jeho domovinou jsou tropické a subtropické pralesy jihovýchodní Asie. V rozpětí křídel dosahuje úctyhodných 30 cm s celkovou plochou 400 cm čtverečních. Samičky jsou vždy větší než samečci. Živnými rostlinami jsou při jeho chovu ptačí zob či šeřík. Velké hnědé kokony dosahují velikosti až 6 cm.
Miroslav Žemlička
 

Regionální muzeum v Teplicích
Příspěvková organizace Ústeckého kraje specializující se na archeologii, historii a přírodu severozápadních Čech. Značnou pozornost věnuje dokumentaci sklářství, keramiky, cínařství a lázeňství a správě vzácných knižních sbírek.

Mapa stránek | Kontakty |  

Upozorňujeme návštěvníky, že prostory teplického muzea jsou monitorovány kamerovým systémem a veškeré akce muzea jsou digitálně dokumentovány.

TM design Grafika Redakční systém Clips Redakční systém Clickmedia Webdesign Vytvoření webových stránek