Regionální muzeum v Teplicích, p.o.

Nejstarší exteriérová fotografie z Teplic  

V květnu se v Teplicích slavnostně zahajuje lázeňská sezóna a proto jsme hledali starou fotografii, která by souvisela s lázeňstvím. Nakonec jsme jako exponát měsíce vybrali tuto a i když není příliš kvalitní, reprodukci jsme záměrně nepodrobili počítačové úpravě. Jejím autorem je Wilhelm Senteck, fotograf z Berlína, který na jaře 1862 si zařídil ateliér na střeše přístavby u Kávového salónu - tato budova byla později začleněna do přestavovaných Císařských lázní. Senteck jako mnozí fotografové před ním i po něm přijel do Teplic, protože předpokládal zájem o vyfotografování u lázeňských hostů. Snad se mu jeho představy splnily, i když úroveň portrétních vizitek, které po něm zůstaly, není zrovna vysoká. Fotografií, kterou tu představujeme, se ale zapsal přinejmenším do dějin fotografické tvorby v Teplicích, a ty tvoří dosti důležitou kapitolu i v širším pohledu na počátky fotografování v Čechách.   Fotografie vznikla 30. srpna 1862. Teplice tehdy žily oslavami 1100. výročí objevení pramenů. Rok nálezu uvedl Václav Hájek z Libočan ve své Kronice české vydané r. 1541 a ačkoliv je podloženo pouze argumentem „co je psáno, to je dáno,“ Teplice ho rády převzaly, protože takovým stářím se nemohly chlubit žádné jiné lázně v Čechách. Mimochodem, Hájek píše jen o pastýřích, kteří v r. 762 při pasení stád v lesích našli pramen horké vody, oznámili to nějakému Kolostujovi, oplývajícímu bohatstvím, a ten potom přikázal u té vody postavit hrad. Prasata, nebo přesně řečeno prasnici, která se opařila v horkém prameni, vložil do lázeňské pověsti až lékař Schwenckfeld v knížce o Teplicích z r. v r. 1607.  

Teplický klášter benediktinek, založený ve 12. století, i léčivé prameny byly zasvěceny sv. Janu Křtiteli, proto má jeho uťatou hlavu město ve znaku. Svátek Stětí Jana Křtitele se slaví 29. srpna a v tento den bývaly prameny vysvěcovány a současně se slavnostně uzavírala lázeňská sezóna. Na rok 1862 tedy připadlo významné jubileum a bylo náležitě využito. Oslavy byly stanoveny na 28.-31. srpna. Sjely se sem davy lidí, vyzdobeným městem procházely průvody, konaly se koncerty, bankety, bály, soutěže pěveckých sborů, veřejná cvičení a střelecké soutěže.Teplice se tehdy představily jako město prodchnuté duchem zemského vlastenectví, což vyznívalo z oficiálních proslovů, z deklamací básní vyzvedávajících sílu Čechů a ducha Němců i z takových detailů jako byly české nápisy ve výzdobě domů. Součástí oslav bylo odhalení jubilejní kašny v Lázeňském sadu. Celkový návrh pocházel od teplického stavitele Adolfa Siegmunda, realizoval jej drážďanský kameník Karl Uhlmann a sochu nymfy zhotovil vídeňský sochař Franz Melnitzky. Sochu snad někdy v 80. letech 19. století srazila vichřice.  

Odhalení kašny zachytil W. Senteck na fotografii, pořízené ze střešní terasy u ateliéru. Tehdy se fotografovalo na skleněné desky těsně před exponováním pokryté citlivou vrstvou, která nesměla zaschnout a po zmáčknutí spouště bylo nutné co nejrychleji mokrý negativ zpracovat. Všechny operace se musely provádět v temné komoře a to je důvod, proč z 50. a 60. let 19. století pochází tak málo fotografií pořízených venku. Díky tomu, že slavnost se odehrávala blízko temné komory, vznikla fotografie, která je zřejmě nejstarší dochovanou fotografií z Teplic zachycující, co se dělo mimo ateliér. Vlastně je to první reportážní fotografie s teplickým námětem a když uvážíme, že starší fotografii toho druhu má pouze Praha – byla pořízena při odhalení pomníku Radeckého v r. 1858, promineme panu Senteckovi rozmazanost pohybujících se postav a vlajících praporů, způsobenou dlouhou dobou osvitu.

Mgr. Jitka Budinská