Regionální muzeum v Teplicích, p.o.

DeutschDeutsch EnglishEnglish ČeskyČesky

Expozice
otevřeny denně kromě pondělí
10-12 a 13-17 hodin
Prohlídky pouze s průvodcem každou celou hodinu.

Vstupné

  • plné 50,- Kč/ snížené 30,- Kč
  • děti do 6 let zdarma

Výstavy 
otevřeny denně kromě pondělí
úterý až pátek 12-17 hodin
sobota a neděle 10-12 a 13-17

Vstupné 

  • plné 30,- Kč / snížené 20,- Kč
  • děti do 6 let zdarma

Exponáty měsíce 2007

Exponát měsíce ledna

Tablo členů České besedy

Jako exponát měsíce ledna vystavuje muzeum v Teplicích tablo členů České besedy v Teplicích z r. 1879, jímž chce připomenout 130. výročí založení tohoto spolku. Díváme se na tváře mužů, kteří v  době vzniku tabla představovali elitu zdejších Čechů, ale neumíme připsat k  podobenkám jména a též určení osob na čestném místě ve středu je jen pravděpodobné. Zřejmě jsou zde zachyceni první předseda spolku dr. Josef Gruss a místopředseda ing. V. Rejholec. Nad nimi v menším oválku je podobizna MUDr. Ladislava Krajewského, pozdějšího předsedy spolku.   Teplice se po třicetileté válce staly jazykově německým městem. Pokud se zde usazovali Češi, přizpůsobovali se většinové společnosti a když ne u jejich dětí, tak u vnuků mizelo povědomí o národnostním původu. Tento stav se poznenáhlu začal měnit po polovině 19. století, kdy se sem postupně přistěhovalo několik desítek Čechů a mezi nimi se našlo pár mužů, kteří se pokusili udržet jazykovou a národnostní sounáležitost. S tímto cílem založili snad v r. 1860 nebo na začátku 60. let Českou besedu, vůbec první český spolek v  Teplicích v novodobých dějinách. Podle pozdějších zmínek pamětníků „spolek to byl malý, tichý,“ zcela v obrozeneckém duchu pěstující hlavně četbu novin a českou řeč, ale neměl dlouhého trvání.   Když však v důsledku rozvoje průmyslu a těžby uhlí v severozápadních Čechách zvláště od 70. let proudily do celé hnědouhelné pánve tisíce Čechů z řad dělníků, horníků, úředníků a živnostníků, česká menšina začala v „uzavřeném německém území“ prosazovat své jazykové, školské a správní požadavky zaručené ústavou. Vzrostl také počet českého obyvatelstva v Teplicích a spolu s tím se oživila jeho spolková činnost. Na 10. prosince 1876 byla svolána schůze, aby se projednalo obnovení České besedy a 4. února se uskutečnilo ustavující shromáždění. Zprvu se Beseda projevovala jako kulturní a společenské středisko s dobrými vztahy k německým zpěváckým spolkům. Vstupovali do ní Češi ze všech společenských vrstev, ale duší spolku byli hlavně absolventi polytechnického ústavu v Praze zaměstnaní na železnicích.   Prvním starostou byl dr. Josef Gruss a místopředsedou ing. V. Rejholec, od r. 1884 byl dlouholetým předsedou MUDr. Ladislav Krajewski, Polák, který v Teplicích působil jako lázeňský lékař a udržoval kontakty mezi hosty ze slovanských zemí a českou menšinou. Za jeho předsednictví byl jednatelem spolku učitel a spisovatel Jan Klecanda. Spolek pořádal koncerty, zábavy a divadelní představení, organizoval výlety, podporoval zakládání českých škol.   V době silných národnostních třenic v 80. a 90. letech 19. století Česká beseda měla potíže s pronájmem spolkových místností v hostincích německých majitelů a proto se její funkcionáři snažili získat vlastní dům. Z výtěžků divadelních představení, díky darům a půjčkám zámožnějších členů, finační podpoře Sokola a spolku Slavík-Lidumil se podařilo v r. 1896 shromáždit peníze na zakoupení domu č. 50/687 v Alejní ulici, v němž Česká beseda sídlila téměř do konce r. 1938. V tomto Národním domě poskytovala místo pro činnost dalších spolků, byla tu také restaurace a hostinec.   Po odstoupení Sudet Německé říši na podzim 1938 činnost spolku byla zastavena a v r. 1939 byl rozpuštěn. Restaurační místnosti v Národním domě byly přestavěny na starobinec, pak sloužil dům k ubytování německých uprchlíků z Volyně a Besarábie, později pro zaměstnance německého Červeného kříže a nemocnice.   Po květnu 1945 činnost České besedy byla nakrátko obnovena, ale svou základnu měla v dnešní restauraci Seume v Havlíčkových sadech. Dům v Alejní ulici byl přebudován na byty a byl zbourán kolem r. 1990. Místo, kde stával, je dnes součástí parkoviště před prodejnou Billa.   A jaký byl význam České besedy? Umožnila místním Čechům bavit se a vzdělávat v mateřském jazyce, utvrzovala jejich národnostní příslušnost a pomáhala zakládat a udržovat české školy. Úctyhodná je práce funkcionářů i řadových členů, kterou bez ohledu na osobní oběti věnovali kulturnímu a společenskému pozvednutí české menšiny v prostředí, kde komunální a národnostní politika kladla těmto snahám řadu překážek.                                                                                                                                    

Mgr. Jitka Budinská

Regionální muzeum v Teplicích
Příspěvková organizace Ústeckého kraje specializující se na archeologii, historii a přírodu severozápadních Čech. Značnou pozornost věnuje dokumentaci sklářství, keramiky, cínařství a lázeňství a správě vzácných knižních sbírek.

Mapa stránek | Kontakty | Upozorňujeme návštěvníky, že prostory teplického muzea jsou monitorovány kamerovým systémem a veškeré akce digitálně dokumentovány.

TM design Grafika Redakční systém Clips Redakční systém Clickmedia Webdesign Vytvoření webových stránek