Regionální muzeum v Teplicích, p.o.

Neolitická zoomorfní nádoba z Rybňan (?), okr. Louny

Exponát měsíce června 2008 představuje unikátní keramickou nádobku, vymodelovanou do podoby zvířete – berana či býka. Takové nádoby jsou archeology nazývány nádobami zoomorfními. Podobně pak bývají označovány nádoby, které mají rysy lidské, jako antropomorfní, nesou-li však navíc zvýrazněné ženské pohlavní znaky, označují se pak jako nádoby gynekomorfní.

Zde vystavenou zoomorfní nádobu lze chronologicky zařadit do období mladší doby kamenné (neolitu), patřícího kulturám prvních zemědělců. Podle charakteristické výzdoby pásy drobných vpichů na jejích bocích i tzv. motivu „žáby“ na čelní straně (symbolika plodnosti ?), lze pak nádobku přiřadit ke kultuře lidu s vypíchanou keramikou (ca 5000 – 4500 př. Kr.). Dle kulovitého tvaru nádoby a poměrně jednoduché ornamentace se pak jedná nejspíše o starší období (I.-II. fázi) trvání této kultury. Nádoby tvarované do podoby různých domácích (ovce, kráva, koza, prase), výjimečně i divokých zvířat (medvěd) jsou však doloženy již od předcházejícího období kultury lidu s lineární keramikou (ca 5500 – 4900 př. Kr.) a objevují se i během období mladších, zejména během pozdní doby kamenné (eneolitu), období popelnicových polí a halštatu. Co se týče funkce takto modelovaných nádob, lze uvažovat nejspíše o votivních či kultovních praktikách. Takové nádoby mohly sloužit při obřadech souvisejících s kultem plodnosti. Mohly v nich být uchovávány obětiny (např. zrní či jiné plodiny), nelze ani vyloučit jejich funkci při obřadním pití apod. Samotná nádobka měla poměrně pohnutý osud. Poprvé se o ní stručně zmiňuje Dr. A. Tischer již v listopadu roku 1879 ve zprávě adresované dvornímu radovi c.k. Přírodovědného dvorního muzea ve Vídni, Dr. F. von Hochstetterovi. Zde se dočítáme, že v soukromé prehistorické sbírce pana Burgstallera z Rybňan (východně od Žatce) se nachází i pozoruhodná loďkovitá nádoba, jejíž přední strana je vymodelována do tvaru hlavy býka. Žatecký továrník, pan Wenzel Burgstaller, získal roku 1864 od hraběnky Clam-Gallasové rybňanský zámeček a během mnoha let zde postupně vybudoval rozsáhlou soukromou archeologickou sbírku, čítající několik stovek sbírkových předmětů. Ta byla uložena v podkroví zámku a obsahovala především nálezy z katastrů obcí Rybňany, Nové Sedlo a Chudeřín (okr. Louny), ale i jiných míst. Zámek však vyhořel při velkém požáru dne 15. 10. 1902 a sbírka, která nebyla dosud vědecky vyhodnocena a publikována, byla téměř celá zničena. Při samotném požáru navíc zahynul i její majitel, továrník Burgstaller. Z popeliště se podařilo zachránit jen několik nálezů, především kamenných artefaktů. Jako zázrakem přežila z větší části i tato zoomorfní nádobka, utrpěla však žárem, došlo k odlomení a ztracení jediného předtím dosud dochovaného zahnutého rohu, sama nádoba byla druhotně přepálena a rozlomena na dvě části. Tyto fragmenty zachránil rolník K. Kahn z nedalekých Tvršic a již 18. 10. 1902 je od něj za 200,- K. odkoupil Robert rytíř von Weinzierl pro pravěké Centrální muzeum severních Čech (Urgeschichtliche Zentralmuseum für Nordböhmen) se sídlem v Teplicích. Sbírka tohoto muzea je dnes součástí základního fondu archeologického oddělení Regionálního muzea v Teplicích. Nádobka bohužel nemá bližší nálezové okolnosti a i když ve starší literatuře vystupuje jako místo jejího nálezu katastrální území obce Rybňany, nemůžeme si ani tímto údajem být úplně jisti. Továrník Burgstaller sbíral nálezy z většího území, navíc mohlo snadno dojít k záměně místa původu s místem uložení sbírky.    

Bc. Luboš Rypka    

Literatura:  

Budinský, P. 1981: Archeologické nálezy z Lounska a z území mimo Severočeský kraj ve sbírce teplického muzea. Archeologický výzkum v severních Čechách 8. Teplice, 40.

Födisch, H. 1961: Das saazer Land in Ur- und Frühgeschichtlicher Zeit. München, 25, 74, Taf. IV:1.

Holodňák, P. 2006: Labyrintem žateckého pravěku. Studie Regionálního muzea v Žatci 5. Ústí nad Labem, 282-283, obr. 142.

Kittl, E. 1881: Neuere prähistorische Funde im mittleren Goldbachthale. Mittheilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien 10, 264-272.

Píč, J. L. 1899: Starožitnosti země české, díl I., Čechy předhistorické, svazek 1. Praha, 214.

Podborský, V. 1982: Keramické zoomorfní nádobky středoevropského pravěku. Sborník prací filosofické fakulty brněnské university E27, 9-64.

Podborský, V. 2006: Náboženství zemědělců mladší doby kamenné (neolitu), In: Podborský, V.: Náboženství pravěkých Evropanů. Brno, 131-177.

Schránil, J. 1928: Die Vorgeschichte Böhmens und Mährens. Berlin-Leipzig, 48, Taf. IV:6.

Stocký, A. 1926: Pravěk země české, díl I., Věk kamenný. Praha, 169.

Tutte, K. 1904: Der politische Bezirk Saaz. Eine Heimatkunde. Saaz (Žatec), 615-616.

Weinzierl, R. Ritter von 1903: Hervorragende Neuerwerbungen des urgeschichtlichen Zentralmuseums für Nordböhmen im Jahre 1902. Tätigkeits-Bericht der Museums-Gesellschaft Teplitz im Verwaltungsjahre 1902. Teplitz (Teplice), 28-31, Fig. 1a-1b.

Weinzierl, R. Ritter von 1904: Urgeschichte des Saazer Bezirkes, In: Tutte, K.: Der politische Bezirk Saaz. Eine Heimatkunde. Saaz (Žatec), 65-78, Fig. 2-3.

Weinzierl, R. Ritter von 1909: Übersicht über die Forschungsergebnisse in Nordböhmen. Mannus 1, 187-210.