Regionální muzeum v Teplicích, p.o.

Těžítko s českými granáty

Skleněné těžítko ve tvaru jablka s českými granáty vyrobili žáci Vyšší odborné školy sklářské a Střední školy sklářské v Novém Boru. Předmět vypovídá nejenom o dokonalé řemeslné zručnosti, ale i technologických znalostech, které studenti pod odborným vedením mistrů a učitelů na této škole získávají. Tradice této školy trvá již sto čtyřicet let a její výrobky jsou obdivovány po celém světě. Český granát (pyrop) zbarvený železem a chrómem krvavě červeně až černočerveně se svými typickými oblými zrny se od nejstarších dob nalézal v Českém středohoří u Měrunic a v náplavech v Třebívlicích a v Podsedicích. Pyropu se přisuzují zázračné schopnosti, např. že zvyšuje vitalitu, ozdravuje krev, srdce, pomáhá při zánětech, hormonálních poruchách a také působí jako prevence proti rakovině. První skleněná těžítka tvarovaná a dekorovaná na huti byla ve tvaru bochánku, následovala kulovitá, vejčitá, houbovitá, hranolovitá, oválná a mnoho dalších
i neobvyklých tvarů. Povrch zůstával hladký nebo se dále zušlechťoval broušením, rytinou, malbou, leptáním, irisováním, pískováním a dalšími technikami ve sklářství běžně používanými.             

Nejstarší písemná zmínka o výrobě těžítek v Čechách je z roku 1847, a to ve sklárně novosvětské. V této huti vyráběli kolem poloviny 19. století těžítka bochánkovitého tvaru, která byla doplněná na vrcholu malou vázičkou zvonovitého tvaru se zatavenými bílými nitěmi. Jedná se o těžítka zdobená technikou millefiori, tj. tisíce květů.¹ Ve výrobku, vytvořeném touto technikou, uvidíme velké množství pestrobarevných květů. Oblíbená byla také těžítka z průhledného skla se zatavenými keramickými plastikami, např. reliéfními podobiznami významných osobností, květinami nebo zvířaty. Dále následovala těžítka z vrstveného skla, u kterých byly horní barevné vrstvy probrušovány. Není možné uvést všechny barevné kombinace a techniky užívané při výrobě, záleželo na fantazii každého skláře. Většinou se jednalo o individuální výrobu a proto sklárnu, kde tento originální výtvor vznikl, těžko dnes někdo určí. Nejpočetnější skupinu tvoří těžítka s jedním nebo více květy a lístky uvnitř předmětu. Tyto květy si skláři doma sami připravovali nad kahanem. Květy zpravidla vybíhaly z jádra, které bylo zdobeno různobarevnou drtí (tzv. obalovačkou). Dalšími vhodnými materiály používanými ke zdobení jádra jsou kovové plíšky, dráty a fólie z mědi a stříbra, barevné střípky, skleněné nitě a sklářský písek. Zajímavý efekt vytváří ve skle slída, která vzbuzuje dojem stříbra.Ve 20. a 30. letech dvacátého století byla žádaná těžítka s fotografickým obrazem na keramické destičce. Stále vyráběná a působivá jsou též těžítka se vzduchovými bublinkami, rozmístěnými ve skle stejnoměrně nebo nahodile. Všem návštěvníkům muzea přeji, aby jim pohled na těžítko přinesl štěstí.   

 Hana Vilímová  

Literatura ¹ Gelnar, M.: Sklo, doba, lidé – 5/2008