Regionální muzeum v Teplicích, p.o.

Vzácní ptáci zimních vod

Málokterý obyvatel našeho regionu asi tuší s kolika zajímavými druhy vodních ptáků se u nás může setkat v zimním období. Kdo chce pozorovat opravdu vzácné a často i exoticky vyhlížející ptáky, měl by své lednové vycházky nasměrovat k nezamrzajícím vodám. Nejlepší a často i jedinou možnou volbou jsou pochopitelně větší vodoteče, zejména pak řeka Labe. Tato řeka v posledních desetiletích prakticky nezamrzá a tak na ní ptáci nachází dostatek potravy i míst k odpočinku, nejvíce samozřejmě v době, kdy jsou ostatní vody zamrzlé. Co do počtu i druhové skladby vodní avifauny patří Labe k nejvýznamnějším zimovištím v České republice. Pokud v Evropě uhodí obzvláště silné mrazy, můžeme zde zastihnout i vysloveně raritní druhy z dalekého severu, které se u nás jinak vůbec nevyskytují.

V ČR se zimující vodní ptactvo mapuje pravidelně již od roku 1967 a to v rámci programu „Mezinárodního  sčítání vodních ptáků (The International Waterbird Census – zkr. IWC)“. Program má po celém světě čím dál větší popularitu. V současnosti je do něho zapojeno přes 100 států na 5 kontinentech. V ČR se sčítá každoročně na téměř 600 lokalitách za účasti více než 200 sčitatelů.   A co tedy můžeme v zimě pozorovat na našich vodách? Většina lidí jistě zná kachnu divokou či lysku černou, neboť s těmi se setkáváme nejčastěji a to i ve mnoha set kusových hejnech. Nápadné a všeobecně známé jsou i labutě velké. Ale pozor – není labuť jako labuť. Vzácně se totiž můžeme setkat i s labutí zpěvnou, kterou poznáme podle žlutého vybarvení na zobáku. V posledních letech se běžně vyskytuje kormorán velký. Jde o velkého černého ptáka zdržujícího se v hejnech. Jeho organizovaný lov ryb patří k zajímavým zážitkům. Druhů specializovaných na aktivní lov ryb je u nás v zimě ale více. Vzhledově atraktivní jsou např. morčáci, severské kachny, které hnízdí zpravidla ve stromových dutinách. U nás běžně zimuje morčák velký. Morčák prostřední a morčák malý se vyskytují mnohem vzácněji. Z dalších „rybožravců“ zmiňme potáplice, ptáky jež sice vypadají trochu jako kachny, ale kachnami rozhodně nejsou. Jak název napovídá, jde o výborné potápěče, které se za potravou dostávají do hloubek i přes 70 m a v případě nutnosti vydrží pod vodou až 10 minut! U nás je nejčastější  potáplice severní. Také ledňáček říční, pestrobarevný „klenot našich vod“, loví ryby. I přes svůj exoticky vzhled a poměrně pravidelný zimní výskyt ho není zcela snadné spatřit.   Z dalších severských druhů v našem regionu pravidelně zimuje např. hohol severní, menší zavalitá kachna s bílou skvrnou u zobáku. Vzácnější je pak hoholka lední, která na první pohled zaujme neobvykle dlouhým anténovitým ocasem. K pozorování turpana hnědého či poláka kaholky potřebujeme ještě více štěstí. Vysloveně vzácností je pak kajka mořská, kachna s typickým zbarvením a tvarem zobáku, která je vázána hlavně na mořská pobřeží. Její prachové peří odebírané z hnízd se používá ke zhotovování teplých oděvů a spacích pytlů. U našich zimních vod můžeme pozorovat i řadu druhů racků. Kromě všeobecně známého racka chechtavého je to např. racek stříbřitý, který je výrazně větší a má mohutnější žlutý zobák. Nepravidelně se vyskytuje také orel mořský, náš největší dravec s rozpětím křídel až 2,5 m. Jeho hlavní potravou bývají ryby až do velikosti 15 cm.