Regionální muzeum v Teplicích, p.o.

Zapomenutý Göringův meč

Nálezové okolnosti

Zlomený bronzový meč typu Tachlovice byl nalezen v roce 1907 při odběru svrchní vrstvy v kamenné suti při dobývání kamene v Hostomicích blízko Fridrichovy šachty. Spolu s ním se našlo několik dalších bronzových a železných artefaktů. Na základě složení těchto nálezů a přítomnosti keramiky usoudil J. Böhm, že se jedná o bohatě vybavený hrob. To však není zcela jistě prokázané, a proto můžeme tento nález řadit také do kategorie depotů.

Meč byl uložen v muzeu v Teplicích, ale dnes již není součástí jeho rozsáhlé archeologické sbírky. Za okupace byl údajně věnován říšskému maršálovi Hermannu Wilhelmu Göringovi. Je všeobecně známo, že Hermann W. Göring se věnoval velmi vášnivě sbírání uměleckých předmětů a také artefaktů muzejní povahy. Je nutné zdůraznit, že ne vždy artefakty získával legální cestou.

Popis meče typu Tachlovice

Ve struktuře meče typu Tachlovice je pozorovatelné propojení s časově totožnými meči typu Mörigen a Auvernier. Od typu Mörigen převzal tento meč jílec, který přímo nasedá na ostří. S meči typu Auvernier je shodná delší organická výplň rukojeti a hlavice meče. Pro typ Tachlovice je určující stupňovitě posílený konec a zakřivený jílec meče, který se jako u typu Mörigen plně odléval nebo jako u auvernierského meče sestával ze dvou částí s kostěnou výplní. Délka meče se pohybuje kolem 1000 mm.

Meč typu Tachlovice se odlišuje od obou současných mečů s plnou rukojetí svojí zdobenou horní částí čepele a rukojeti. Ornament sestává ze svazků rýh, které jsou někdy doplněny kolkovanými kruhovými očky. Očka se vyskytují v různých kombinacích také na čepeli, někdy společně se starým motivem mečů (půlobloukem).

Datace

Všechny tyto výzdobné prvky jsou typické pro produkci knovízské oblasti horizontu Třtěno-Hostomice (stupeň Ha B3). Do tohoto období náleží i meče typu Auvernier a Mörigen, které nejspíše působily de facto jako předloha při výrobě meče typu Tachlovice a od nichž také některé konstrukční prvky převzal. Tyto meče se vyskytují v rozmezí let 800 – 700 př. Kr., které řadíme na sklonek pozdní doby bronzové.

Geografické rozšíření

Meč typu Tachlovice je rozšířen zejména v oblasti knovízské kultury od jihu Krušných hor až do Pražské kotliny. Dva nálezy v okolí Kolína tvoří východní hranici jejich rozšíření (leží současně na hraničním území s lužickou kulturou severovýchodních Čech). Mimo oblast Čech jsou rozptýleny severně od Krušných hor až do středního Německa a i západně do Krušnohoří směrem do Bavorska. Jednotlivé nálezy jsou známé také z Francie. Jihovýchodně od Čech se pravděpodobně nacházelo sekundární výrobní centrum, kde vznikaly podobné meče, které se dále vytvářely a rozvíjely v halštatském období.

Z tohoto důvodu může být oblast knovízské kultury považována za výrobní centrum meče typu Tachlovice. Na základě společných vlastností tohoto typu s meči typu Auvernier a Mörigen lze pozorovat udržování úzkých vztahů se západoevropským výrobním okruhem. Na jeho východní periferii přijímá oblast knovízské kultury de facto pozici lokálního centra.

Skutečnost, že se náhle vytváří v knovízské oblasti lokální výrobní centrum bez předchozí místní výrobní tradice mečů s plnou rukojetí, ukazuje na kulturně historické a sociální změny, které nastávají na konci pozdní doby bronzové.

PhDr. Jindřich Šteffl, archeolog (pravěká archeologie)