Regionální muzeum v Teplicích, p.o.

Cestou na Milešovku

Počasí měsíce září bývá slunečné, zářivé jako stvořené na výlet. Proto jsme vám vybrali za exponát měsíce jeden námět na výlet z almanachů - průvodců po Teplicích a okolí pro hosty lázní 19. století a z regionální literatury 21. století také pro Tepličany.

Milešovka se svou nadmořskou výškou 837 metrů je nejvyšší horou nejen Českého středohoří ale celého vnitřního prostoru Čech. Vskutku majestát, ke kterému lidé z okolních vsí na úpatí odedávna vzhlíželi jako k barometru vždy, kdy její vrcholek ukryt v oblacích ohlašoval déšť a bouřky. Proto jí dříve nazývali Bouřná hora (Donnersberg). Také lázeňští hosté přijíždějící dostavníky po pražské silnici od Lovosic a Velemína při pomalém a nesnadném stoupání na Paškapole obdivovali kopce Středohoří a Milešovku tyčící se až do oblak v bezprostřední blízkosti.

Proto pamatovali autoři rozličných almanachů či průvodců lázeňských hostů při popisu památek a okolní krajiny na popis Milešovky. Téměř v každém vydání od prvních let devatenáctého století sestavovatelé - Andreas Ch. Eichler, V. M. Hoffmann, později Franz Cservénka a další popisovali cestu na Milešovku a kam všude oči výletníků dohlédnou z jejího vrcholu.

Roku 1815 almanach líčil cestu k Milešovce, trvající tři hodiny, přes Bystřany, Velvěty a Žalany, kde doporučoval najmout si průvodce jménem Eiben z domu č. 10. S ním minuli vlevo ležící Bořislav a pokračovali ve výstupu ovocnými sady na úpatí do vyššího pásma, kde se postupně rozšiřoval výhled dál a dál do kraje pod nimi. Obdobnou cestou chodí i dnes výletnící od železniční stanice Žalany přes Lelov údolíčkem na Černčice na úpatí Milešovky. Průvodcem je jim však dnes turistická mapa. A obdobnou cestu líčili další desítky let i autoři teplických almanachů pro lázeňské hosty první poloviny 19. století.

V ročnících před rokem 1850 se objevují zprávy o restauraci, kterou pro pohodlí pěších poutníků vybudoval Anton Weber (+1858) na vrcholku i cesta nahoru byla vylepšena. Pamatoval také na možnost noclehu, neboť, jak tvrdili autoři průvodců, poutníci mohli z vrcholu spatřit: „velkolepou přírodní podívanou východu slunce“ za dobrého počasí. A místem, z kterého se začínalo z výstupem, se stala víska Bílka, kam se jezdívalo omnibusem. Kdo chtěl mohl si pronajmout osla nebo nosiče s křeslem, posilnit se v hostinci na konci vsi.

Začínající podzim také dnes láká do prosluněné krajiny Českého středohoří, která nabízí stejně poutavé pohledy jako výletníkům devatenáctého století. Na vrcholku Milešovky je meteorologická stanice více jak sto let. Ale úpatí Milešovky u Bílky překvapí dnes obohaceným pohledem po líbezné podhorské krajině. Ta změna má také svou historii byť krátkou. Ty, kteří si matně pamatují na silně poškozenou smírčí kapli s bahniskem kolem před padesáti lety, potěší pohled na znovu vybudovanou a vyzdobenou (2000) kapli sv. Václava.

Její vzkříšení je dílem architekta Ivana Noska (*1941), sochaře Jana Koblasy (* 1932) a mnoha dalších lidí, kteří byli nápomocni. Od kapličky pod prastarou lípou se dnes můžete vydat na Cestu přátelství (Freundschaftsweg, 2002) lemovanou mladými lipkami a čtrnácti díly sochařů z Čech a Německa. Čtrnáct soch jako čtrnáct zastavení křížové cesty podtrhlo kouzlo kraje pod Milešovkou. Přesvědčte se sami, i letos se bude konat v Bílce svatováclavská slavnost a to v sobotu 29. září  po obědě.

Obr. 1 Milešovka aneb Donnersberg v Čechách z litografické dílny litoměřického vydavatele G. W. Medaua (Reprodukce, zvětšeno). Ilustrací od Milešova Medau doprovodil knížku o Milešovce lékaře E. C. V. Dietricha roku 1834.

Obr. 2 Upomínkové vyobrazení Milešovky od východu z litografické dílny litoměřického vydavatele G. W. Medaua od rytce J. Richtera (Reprodukce, zvětšeno)

Obr. 3 Nástin rozložení zařízení na Milešovce. Na vrcholu od roku 1825 hostinský Anton Weber (+1858) otevřel malé občerstvení, postupně vybudoval chatrče pro nocležníky, kapli, sklepy s kuchyní, ovocnou a zeleninovou zahradu a také taneční „parket“. Poutníci si mohli koupit upomínkové předměty - české sklo, bižuterii, obrázky a regionální tisky. Také se postaral o lepší cestu, která vedla z Bílky asi od roku 1845. (Reprodukce, zvětšeno)

Obr. 4 Autor almanachů z přelomu let padesátých a šedesátých F. Červenka (Cservénka) nám zanechal svědectví (i vyobrazení) o cestě na Milešovku v knížce o festivalu mužských pěveckých souborů v Teplicích v srpnu roku 1860: Das Teplitzer Sängerfest. Zur Erinnerung an den 12. und 13. August 1860. Pánové dojeli do Bílky omnibusem, odkud vyšli v družné náladě a zdolali vrcholek. Sešli v dešti a bouřce promoklí na kůži zpět do Bílky, kde byli zachráněni péčí hostinského p. Gutkerla a odjeli omnibusem zpět do Teplic.

Obr. 5 Kaple sv. Václava v Bílce. Cesta přátelství (Kopie pohledního lístku Jaroslava Poncara, zvětšeno)

Obr. 6 a 7 Občanské sdružení Bílky pod Milešovkou vydalo roku 2006 příležitostný tisk: Kaple Svatého Václava a Cesta přátelství v Bílce pod Milešovkou (Kopie částí, fotografie Jaroslav Poncar, zvětšeno)

Obr. 8 Kaple sv. Václava v Bílce. Výtvarná výzdoba sochaře Jana Koblasy, návrh stavby od architekta Ivana Noska. (Kopie pohledního lístku Jaroslava Poncara, zvětšeno)

PhDr. Jana Michlová