Regionální muzeum v Teplicích, p.o.

DeutschDeutsch EnglishEnglish ČeskyČesky

Expozice
otevřeny denně kromě pondělí
10-12 a 13-17 hodin
Prohlídky pouze s průvodcem každou celou hodinu.

Vstupné

  • plné 50,- Kč/ snížené 30,- Kč
  • děti do 6 let zdarma

Výstavy 
otevřeny denně kromě pondělí
úterý až pátek 12-17 hodin
sobota a neděle 10-12 a 13-17

Na výstavě stavebnice LEGO je speciální otevírací doba a vstupné!
út-ne 10-12 a 13-17

60,- / 30,- Kč

Vstupné 

  • plné 30,- Kč / snížené 20,- Kč
  • děti do 6 let zdarma

 

Exponáty měsíce 2014

Exponát měsíce dubna

Co bylo dříve, vejce nebo slepice?
Na tradiční filosofickou otázku, co bylo dříve, zda-li vejce nebo slepice odpověď asi nenalezneme, ale jaký má význam vajíčko v lidové kultuře, jakou magickou sílu mu lidé přisuzovali, na to Vám odpoví exponát měsíce dubna, který je věnován velikonočním vajíčkům a způsobu jejich zdobení.

VAJÍČKA A VELIKONOČNÍ KRASLICE
Možnou variantu odpovědi na tuto otázku můžeme nalézt v Bibli, konkrétně ve Starém zákoně. Tam se píše, že Bůh stvořil svět za šest dní a sedmý den odpočíval. Dále ze Starého zákona vyplývá, že stvořil všechny živé tvory včetně člověka vždy v páru. Dle tohoto předpokladu lze tedy usuzovat, že první byla slepice a kohout.
Magický význam vajec sahá daleko před křesťanskou éru. Vejce obsahuje zárodek života, proto bylo již od pradávna symbolem plodnosti a nového života. V předkřesťanské době bylo vejce využíváno jako prostředek magie a jako obětní dar zemřelým. Nejstarší zdobená vejce (husí), z doby kolem roku 320 n. l., byla nalezena v sarkofágu hrobky ve Wormsu nad Rýnem. Pomalováním skořápky různými symboly a runami se měl magický účinek znásobit. Vajíčka měla pro Slovany význam konzumní i kultovní. Zhotovovaly se dokonce napodobeniny vajec z hlazeného kamence.
Zvyk darovat různobarevná velikonoční vejce se zřejmě rozšířil u egyptských křesťanů – Koptů v 10. století. V našich zemích jsou barevné skořápky vajec z počátku 11. století doloženy archeologickými nálezy na jižní Moravě. Ve 14. století se slovo kraslice objevuje v nejstarších českých slovnících a v Postille pražských studentů Konráda Waldhausera z roku 1369. Také Tomáš ze Štítného jmenuje na prvním místě mezi jarními svěcenými pokrmy „vajce“.
Období zvýšené konzumace vajec v době velikonoční souvisí zřejmě s postem, který Velikonocům předcházel a při kterém se vejce jíst nesměla. Z období středověku jsou známy recepty z vajec v podobě různých nádivek, které se připravovaly ze syrových nebo vařených vajec, s masem nebo bez masa, také se do nich přidávaly bylinky a koření.

Zdobení vajec
Z historických pramenů vyplývá, že vajíčka se nejprve barvila v přírodních barvivech a také mohla být malovaná jednoduchými vzory. Brzy se ujalo zdobení včelím voskem neboli vosková batika. Nejrozšířenějšími zdobnými technikami jsou batikování, vyškrabování a plastický dekor.

Základním výtvarným prvkem výzdoby kraslic je barva a kresba. Škála přírodních rostlinných barviv byla velká např. z kůry stromů, květů, trávy, osení, cibulových slupek. Nejčastějšími motivy jsou geometrické a rostlinné ornamenty. S lidskými a zvířecími figurami se setkáváme hlavně na kraslicích valašských a z Českomoravské vrchoviny. Z barev se nejvíce používala červená, připravovala se z červené řepy nebo ze slupek cibule a octa. V lidové symbolice vyjadřuje lásku, krev a zářící slunce, které zvítězilo nad dlouhou zimou. Podobný význam měly i barvy žlutá a zelená. Žlutá se připravovala z kůry plané jabloně, z květů dřínu nebo z šafránu. Zelená barva se získala z odvaru z kopřiv i z petrželové natě. Černá barva se získávala vařením kůry z černé olše se skalicí.

Význam figurální výzdoby kraslic
Pavouček na vajíčku znamenal štěstí, panenka, kohoutek nebo různí ptáčkové symbolizovali radost, čilost a zdraví. Svůj význam měly také květinové motivy, jimž vévodil čtyřlístek – symbol štěstí, vlnovka představovala vodu, po níž připlouvá štěstí a dalším symbolem štěstí byly také šipky směřující do středu vzoru.

Vajíčka se nejprve darovala vařená, barevná. Později se začala zdobit i vyfouknutá vejce. V každém kraji se jim říkalo jinak, někde pouchy, jinde vejdumky. Tradice malování se nikde na světě nerozšířila právě tak, jako na území Čech a Slovenska.

Zvyk koledování na Velikonoční pondělí
Koledovat chodí chlapci s pomlázkou, kterou mají ozdobenou barevnými stuhami. Po vyšvihání děvčat tzv. pomlazení dostávají barevná, malovaná vajíčka. Zajímavé je, že někde se pokračovalo v koledování i v dalších dnech velikonočního týdne. Dodnes se mnohde traduje dívčí koleda v podobě odvetného aktu vyšlehávání, které provádí dívky na velikonoční úterý, nebo polévají chlapce studenou vodou ještě během velikonočního pondělí.

Použitá literatura:
Český rok na vsi a ve městě, leden – srpen, Pavel Toufar, Třebíč 2004
Čtvero ročních dob v lidové tradici, Jiřina Langhammerová, Havlíčkův Brod 2008
Jídlo a pití, v pravěku a ve středověku, Magdalena Beranová, Praha 2011

Markéta Kašparová, kurátorka etnografické sbírky
 

Regionální muzeum v Teplicích
Příspěvková organizace Ústeckého kraje specializující se na archeologii, historii a přírodu severozápadních Čech. Značnou pozornost věnuje dokumentaci sklářství, keramiky, cínařství a lázeňství a správě vzácných knižních sbírek.

Mapa stránek | Kontakty

TM design Grafika Redakční systém Clips Redakční systém Clickmedia Webdesign Vytvoření webových stránek