Regionální muzeum v Teplicích, p.o.

foyer teplického zámku, vstup zdarma

Kormorán velký (Phalacrocorax carbo) - ačkoli obývá zejména pobřežní mořské vody, občas hnízdí i v ústí řek nebo na jezerech a v posledních letech i v některých vnitrozemských lokalitách. Zejména na podzim a v zimě můžeme na našich řekách, rybnících a vodních nádržích pozorovat skupiny těchto velkých, štíhlých černých ptáků, kteří přes naše území protahují.
Tento nejčastěji se vyskytující druh kormorána, z čeledi kormoránovitých, je zhruba velikosti husy a má proudnicový tvar těla. Samci a samice se od sebe nijak výrazně neliší, jsou převážně tmaví s lysým hrdelním vakem. Zobák mají úzký a na konci zahnutý. V tzv. svatebním šatě mají peří na hlavě a krku bělavé. Mláďata mají hnědé peří, na spodní straně těla bílé. Oči mláďat jsou hnědé a postupně s věkem získají zelenou barvu. Za potravou se kormoráni potápějí do hloubky až 3 metrů. Peří nemají impregnováno tukem z kostrční žlázy, jako je tomu u ostatních vodních ptáků, a je tedy snadno smáčivé. Po pobytu ve vodě si proto nechávají peří schnout na vzduchu a stojí při tom v typickém postoji s roztaženými křídly.
Živí se zejména rybami o velikosti 20–25 cm, ale i menšími. Z hlediska druhové skladby je jejich potrava pestrá a závisí na místní nabídce. Dospělý kormorán spotřebuje denně 400-700g ryb. Je schopen ulovit i více, ale pak nestrávenou potravu vyvrhuje. Při lovu ve větších hejnech jednotlivci spolupracují a na rybnících naženou plácáním křídel do vody ryby na mělčinu a tam je pak hromadně loví. Pro přírodovědce je pohled na takto organizované hejno fascinující, ale rybáři jsou zoufalí, protože tak přicházejí někdy i o velké množství ryb.
Hnízdí jednou ročně v období od dubna do července. Páry spolu vydrží pouze jednu hnízdní sezónu. Samice snáší do hnízda z větví 3–4 světle modrá vejce. Doba inkubace se uvádí v rozmezí 23–30 dnů a oba rodiče se na hnízdě střídají. Krmí rovněž oba rodiče. Mladí kormoráni jsou schopni letu ve stáří 50–60 dnů a pohlavně dospívají zhruba ve třech letech.
V České republice byly zaznamenány první pokusy o hnízdění v roce 1938 na jižní Moravě. První stálé kolonie vznikly na počátku 80. let na střední Novomlýnské nádrži a na Třeboňsku. Počet hnízdících párů na našem území se v letech 1987–1992 pohyboval v rozmezí 455 – 610 párů, v roce 2010 bylo zaznamenáno v šesti hnízdních koloniích celkem 350 párů (Musil et al., 2010). Velké hnízdní kolonie se nacházejí zejména na Třeboňsku, na jižní Moravě a po jedné je také na severní Moravě a v severních Čechách poblíž Chomutova. Kormorán velký je částečně tažný pták a spíše než hnízdící jedinci jsou u nás k vidění kormoráni, kteří na podzim protahují přes naše území, případně u nás zimují na nezamrzlých vodních plochách. V Ústeckém kraji je tak můžeme vidět především na Labi, kde zimují.
Počty kormoránů na našem území jsou zjišťovány při pravidelném mezinárodním sčítání vodního ptactva. Od počátku 90. let jejich počty prudce stoupají a v letech 2003–2007 se jejich počty v ČR pohybovaly v rozmezí cca 7300–9200 exemplářů. V roce 2008 byl zaznamenán rekordní počet 12768 jedinců na území celé České republiky. V roce 2010 byl v západních Čechách zaznamenán výskyt 1553 jedinců a v celé ČR 11921 exemplářů.
Vzhledem k tomu, že populace kormoránů každoročně narůstá nejen u nás, ale i v celé Evropě a působí milionové škody zejména rybářům, je kormorán velký z ochranářského hlediska druhem značně kontroverzním. Do nedávné minulosti byl dle zákona o ochraně přírody a krajiny řazen mezi zvláště chráněné druhy v kategorii „druh ohrožený“. Rybáři tak mohli žádat o finanční kompenzaci podle zákona č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, avšak pouze na chovných rybnících. Rozsáhlé škody způsobované na populaci ryb v řekách, jezerech a ostatních nádržích nebyly propláceny, což bylo hlavním důvodem kritiky ze strany Českého rybářského svazu. Napjatá situace vedla v evropském měřítku k přijetí Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. prosince 2008 o vypracování evropského plánu na regulaci populace kormoránů s cílem snížit rostoucí škody, které kormoráni způsobují rybím populacím, rybolovu a akvakultuře (2008/2177(INI)). Proto došlo k vyškrtnutí tohoto druhu ze seznamu zvláště chráněných druhů živočichů. To ale neznamená, že by již nebyl chráněn vůbec. Chráněni kormoráni budou stejně jako všechny ostatní běžné druhy ptáků v České republice i v celé Unii podle příslušných zákonů a směrnic, ale nebudou na seznamu těch nejvíce ohrožených druhů, u kterých hrozí vyhynutí. V současnosti hnízdící populace u nás čítá asi 300 párů, což je počet velmi malý, avšak při jarním a podzimním tahu se na našem území pohybují tisíce párů z jiných částí Evropy a dalších 8 000 až 10 000 jedinců kormoránů velkých u nás ročně zimuje.

Použitá literatura a jiné zdroje: Hudec K. a kol.: Fauna ČR a SR – Ptáci I, Academia Praha, 1994. Kowalski H. a kol.: Der Kormoran – Vogel des Jahres 2010, Musilová Z., Musil P., Haas M. (2010): Mezinárodní sčítání vodních ptáků v České republice v lednu 2010, Aythya 3, s. 19-30, Musil P., Macháček P., Musilová Z., Pavelka P., Podhrazský M. (2010): Počet hnízdících párů kormorána velkého v České republice v roce 2010, Aythya 3, s. 97-98.

Ing. Roman Vlček, přírodovědné oddělení