Regionální muzeum v Teplicích, p.o.

Založení Muzejní společnosti v Teplicích – 1894

foyer teplického zámku, vstup zdarma

Město Teplice bylo koncem 19. století proslulé nejen lázeňskou tradicí, ale i bohatým kulturním životem. Řadilo se k největším městům rakousko - uherské monarchie a bylo významným průmyslovým centrem. Přesto zde chyběla kulturní instituce, v té době již obvyklá ve všech větších městech – muzeum. Od roku 1873 zde existovalo pouze soukromé muzeum chomutovského rodáka A. H. Fassla. Kromě Fasslovy sbírky, na tehdejší dobu pozoruhodně velké, se v Teplicích nalézalo pouze několik malých soukromých kolekcí (Claryho, Czermacka aj.).
Kulturní a společenské poměry ve městě ovlivňovali především představitelé německých zámožných rodin – průmyslníci a příslušníci inteligence – lékaři, učitelé, vyšší úředníci. Průmyslníci prezentovali své úspěchy na průmyslových a živnostenských výstavách, které se konaly i v Teplicích, poprvé v roce 1875. Na těchto výstavách byly také představeny předměty sběratelské hodnoty a v roce 1884 zde byla prvně formulována myšlenka založení muzea v Teplicích. Podnět k tomu vzešel od předsedy výtvarné sekce této výstavy, majitele teplické továrny na hasičské stříkačky, čerpadla a stroje Reginalda Czermacka, který byl sám vášnivým sběratelem starožitností. Czermack se v roce 1885 stal jedním ze zakladatelů Horského spolku v Teplicích, jednou z činností tohoto spolku bylo také shromažďování předmětů muzejní povahy. Uvažovalo se o odkoupení Fasslových sbírek a jejich převedení do majetku města. Avšak ani po intervencích teplického rodáka, historika a poslance zemského sněmu a říšské rady, dvorního rady Dr. Hermanna Hallwicha, neučinilo městské zastupitelstvo kroky k odkoupení této sbírky.
V roce 1894 vyvinul R. Czermack nové úsilí za podpory H. Hallwicha a poslance říšského sněmu, pozdějšího starosty města Teplice, ing. Adolfa Siegmunda. Začali jednat s A. H. Fasslem a navrhli odkup jeho sbírek za 10.000 zlatých. Czermack již na jaře 1894 vypracoval stanovy Muzejní společnosti. které byly schváleny výnosem místodržitelství z 29. 9. a 22. 10. 1894. Zároveň rozesílal nabídky ke vstupu.
Dne 3. listopadu 1894 se v claryovském zámku sešli představitelé teplické společnosti a proběhlo zde zakládající shromáždění Muzejní společnosti.
O vánocích vyzvali obyvatelstvo k vytváření a poskytování sbírek, které měly být prozatímně uloženy v budově gymnázia.
Ještě v roce 1894 byly vytištěny stanovy. Cílem Muzejní společnosti bylo zřídit muzeum, rozšiřovat znalosti o přírodě, historii a umění shromažďováním a vystavováním památek každého druhu a podporovat řemeslné a průmyslové aktivity. Budoucí muzeum k tomu mělo přispívat stálými expozicemi, výstavami a odbornou prací se sbírkami. V roce 1897 získala Muzejní společnost subvence a mohla tak odkoupit Fasslovy sbírky. Ve Školní ulici čp. 17 pronajala celé patro a 2. prosince 1897 slavnostně otevřela muzeum pro veřejnost. Správa muzea byla v rukou výkonného výboru Muzejní společnosti. Prvním kustodem byl jmenován A. H. Fassl.
Vrcholným orgánem Muzejní společnosti bylo valné shromáždění členů, konané každoročně. V čele společnosti bylo 10 – 15 členné předsednictvo, volené na dva roky. Členové se dělili na zakládající (platili vstupní příspěvek min. 100 zl. ročně), podporující (25 zl.), řádné (5 zl.) a mimořádné (1 zl.). Většina členů pocházela z řad úředníků, notářů, průmyslníků, bankéřů, učitelů, lékařů, majitelů dolů či obchodníků. Předsedou Muzejní společnosti byl zvolen kníže Carlos Clary Aldringen, který tuto funkci vykonával do roku 1904.
V roce 1939 byla teplická Muzejní společnost připojena k říšskému muzejnímu svazu. Právní existence Muzejní společnosti trvala do roku 1941, kdy byl ustaven nový muzejní spolek.

Mgr. Pavlína Boušková