Regionální muzeum v Teplicích, p.o.

Zpěvníky českého sboru v Teplicích 16. století a písně na Jana Husa

Vstupní hala teplického zámku, vstup zdarma

V červenci 2015 uplyne šest set let od provedení rozsudku smrti upálením Mistra Jana Husa na kostnickém koncilu roku 1415. Měl být umlčen a zapomenut. V Čechách zapomenut nebyl. Dnes je Jan Hus světově známou osobností českých dějin. Proto exponátem tohoto měsíce pracovníci teplického muzea zvolili připomenutí památek, které upomínají Jana Husa a úctu, kterou k němu měli lidé před pěti sty lety v Teplicích.

Dva objemné svazky rukopisů svědčí o pospolitosti „sousedů“ města Teplice poloviny 16. století z několika hledisek. Zpěvníky dokládají rozhodující vliv českého obyvatelstva na život a správu města a příklon českých měšťanů k náboženskému vyznání podobojí, tj.utrakvistickému. Vypovídají nejen o existenci ale i úrovni českého literátského bratrstva, připomínají cechy řemeslníků i jednotlivé teplické občany, členy bratrstva či představitele městské rady. Jejich význam pro reprezentaci českého městského společenství v Teplicích umocňuje fakt (ve srovnání s jinými českými městy), že připomínky a vyobrazení měšťanů byly doplňovány ještě padesát let po zhotovení obou zpěvníků a nepřímo upozorňují i na péči a úroveň městské školy, která byla obsazována v oné době absolventy pražské univerzity. A konečně i výběr pražské písařské dílny Jana Táborského z Klokotské Hory (1500-1572) pro zhotovení zpěvníků má vypovídající hodnotu. Jednalo se o věhlasnou dílnu českého humanisty, vzdělaného hudebníka, který zaměstnával nejlepšího malíře knižní malby 16. století v Čechách Fabiána Puléře (1510-1562).

Ve srovnání s obdobnými památkami u nás, v obou rukopisech se vzácně dochovaly písně na české mučedníky, Jana Husa a Jeronýma Pražského, včetně vzácných miniatur Fabiána Puléře a Matouše Ornyse zobrazení upálení J. Husa, které byly z jiných knih za protireformace v Čechách odstraňovány. Vzácné je dochování českých památek ve městě, kde od druhé poloviny 17. století výrazně narůstal počet německého obyvatelstva, zatímco mnoho českých obyvatel pro myšlenky a víru, kterou v nich probudilo učení Jana Husa, opouštěli zemi.

Nedotčena zde však zůstala památka na Jana Husa, mimo jiné písně V naději boží Mistr Jan Hus, kterou složil Jan Táborský i píseň O Svatém Mistru Janovi Husy mučedniku Božim.

Bohatá obrazová výzdoba, hudební stránka, repertoár zaznamenaných písní zařazuje oba teplické zpěvníky na čestné místo mezi iluminované hudební prameny nejen české renesance.
PhDr. Jana Michlová