Regionální muzeum v Teplicích, p.o.

foyer teplického zámku / vstup zdarma

DOMÁCÍ UMĚNÍ
Papuče z chemlonu

Lednový exponát z historických sbírek teplického muzea představuje klasickou ukázku domácího umění, háčkované pantofle a klubko chemlonu k jejich výrobě.

Sedmdesátá léta 20. století přinesla zajímavý charakteristický znak doby. Nebyl to ani Gustav Husák, ani normalizace, ale chemlon. Nekonečné polyamidové vlákno, které mělo nahradit vlnu, se skládá z tisíců maličkých blyštivých vláken. Je velmi odolné, ale na omak nepříjemné a silně elektrizuje.
Polyamid 6 byl vynalezen ve zlínské laboratoři firmy Baťa v roce 1949. Pod názvem silon se vyráběl na území Čech a jako chemlon na Slovensku. Stal se propagovaným důkazem, že jakýkoli přírodní materiál se dá nahradit úsilím inženýrů a chemiků. Zajímavé je, že si chemlon lidé opravdu oblíbili, pletli z něj svetry, háčkovali dečky, splétali pantoflíčky, kazajky, vestičky, kloboučky, a také se stal oblíbeným materiálem pro tzv. domácí umění.
Jedná se o fenomén, který nemá ve světě obdoby, stovky českých domácností zdobily po domácku vyrobené drobné i monumentální artefakty. Typickým představitelem této tehdy moderní a nezbytné dekorace byl alkohol skrytý v háčkovaném kabátku z chemlonu. Přidáním bambulek a očiček byl z láhve stvořen psík, většinou pudlík. Chemlon nehoří, ale za tepla se škvaří, čehož se využívalo při domácí výrobě dalších dekorací. Pomocí svíčky a kovové trubičky muži i ženy, dýchajíc jedovaté výpary, škvařili vlákna a ještě za tepla je lepili na podkladovou textilii v různých obrazcích. Tím vznikaly úchvatné koberečky a tapisérie do obýváků, dětských pokojů či jako dárek.

Příkladem praktického výrobku z chemlonu jsou ve foyer teplického zámku vystavené papučky, jejichž drsnou krásu mohla řada z Vás zejména v 70. letech 20. století obdivovat nejen pod vánočním stromečkem.

Bc. Kateřina Suchá, kurátorka textilních sbírek