Regionální muzeum v Teplicích, p.o.

Letité výzkumy a průzkumy prokázaly, že ve zdivu dnešního zámku jsou až do výše patra dochována dvě románská křídla konventu a pod povrchem nádvoří zámku se dodnes dochovaly zbytky klášterního kostela (baziliky). Architektonické prvky i celková kompozice kláštera okolo poloviny 13. století odpovídají pozdnímu románskému slohu. Určitá nesourodost detailů může být důsledkem relativně dlouhodobé výstavby kláštera. Vlastní bazilika je téměř dokonalou kopií baziliky svatého Jiří na Pražském hradě, s jediným rozdílem, který představuje zrcadlově obrácené umístění věží v půdorysu. Úplný rozsah gotické přestavby zatím není znám. Díky průzkumům víme, že byl vystavěn kamenný ambit (křížová chodba), zbudováno jižní křídlo konventu a v menší míře upravena bazilika. Architektonické detaily tohoto období jsou všechny opracovány stejným způsobem a v jednom stylu, takže je zřejmé, že byly na stavbu dodány v krátkém časovém úseku a jejich aplikace byla součástí jednoho promyšleného projektu.
Většina klášterů zničených za husitských válek později zanikla a jejich budovy byly rozebrány na stavební materiál. V případě těch, které přetrvaly, obvykle pozdější přestavby (zejména barokní) zcela setřely románský ráz. Stav dochování románských částí klášterů je v mnoha případech nezjistitelný, protože přestavbám často předcházely rozsáhlé demolice starších budov. Teplický klášter byl naopak při přestavbě na hrad či zámek s výjimkou gotické křížové chodby „ušetřen“. Po roce 1549 byla sice stržena nadzemní část bývalé klášterní baziliky, avšak zásahy do pozůstatků kláštera tím skončily. Díky šťastným okolnostem, které vedly k provedení série archeologických výzkumů a stavebních průzkumů, můžeme dnes obdivovat 800 let staré zbytky kláštera ve zcela mimořádně dochovaném stavu.