Regionální muzeum v Teplicích, p.o.

DeutschDeutsch EnglishEnglish ČeskyČesky

Expozice
otevřeny denně kromě pondělí
10-12 a 13-17 hodin
Prohlídky pouze s průvodcem každou celou hodinu.

Vstupné

  • plné 50,- Kč/ snížené 30,- Kč
  • děti do 6 let zdarma

Výstavy 
otevřeny denně kromě pondělí
úterý až pátek 12-17 hodin
sobota a neděle 10-12 a 13-17

Vstupné 

  • plné 30,- Kč / snížené 20,- Kč
  • děti do 6 let zdarma

Muzeum Teplice Expozice Lázeňství → „II. část“

Lázeňství

fotografie Beethoven a Goethe při setkání s císařovnou Marií Ludovikou a jejím doprovodem v roce 1812 v podání malíře Carla Röhlinga (1849-1922)

fotografie Sklo zdobené lázeňskými motivy, 1. pol. 19. stol.

fotografie Model židovské synagogy vypálené roku 1939

V červnu roku 1793 zasáhl obytné domy i lázně velký požár. S opravou poškozených budov postupovala i výstavba nových domů. Vyrůstaly tu elegantní budovy klasicistního stylu, upravovaly se parky a přírodní partie v okolí. Rok od roku sem přijíždělo více návštěvníků, jež přitahovala naděje na zmírnění zdravotních potíží, ale i možnost prožít pár týdnů v příjemném prostředí, kde mohli potkávat mocnáře, diplomaty, proslulé umělce a vysokou aristokracii. Přítomnost slavných lidí vytvářela z malého městečka lázně evropské proslulosti.

Vrcholný rozkvět lázní prožívaly Teplice v 1. polovině 19. století, když si tu dávali schůzky panovníci. Navštívili je např. Ludwig van Beethoven, Johann Wolfgang Goethe, Fryderyk Chopin, Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a další významné osobnosti. Tuto dobu nám dokreslují atraktivní exponáty jako jsou lázeňské skleničky s rytinami vedut Teplic
a okolních míst,  porcelán s vyobrazením teplické architektury, poháry upomínající na účast v soutěžních střelbách do terčů a „ku ptáku“ pořádaných místní Střeleckou společností nebo portrétní miniatury. Názornou představu o vzhledu lázeňské části Teplic v první třetině 19. století podává architektonický model, který zachycuje i domy v židovském ghettu a kolem Lázeňského náměstí odstraněné po roce 1945. Kukátkové modely umožňují nahlédnout do klenutého bazénu v Městských lázních a do soukromé koupelny pruského krále Fridricha Viléma III. v Panském domě (obojí lázně jsou dnes součástí lázeňského sanatoria Beethoven).

Zlatá doba teplických lázní skončila v polovině 19. století. Pak se důsledky rozvoje průmyslu a hnědouhelných dolů podepsaly na charakteru města a do osudů lázní navíc nepříznivě zasáhl průval vod na dole Döllinger u Duchcova v roce 1879, spojený se zapadnutím hlavního teplického pramene Pravřídla. Ačkoliv kvalita vod zůstávala stejná, Teplice se jen velmi těžce vyrovnávaly s konkurencí jiných lázeňských míst. Novým popudem k vzestupu lázní bylo zjištění radioaktivity pramenů v roce 1904, které se promítlo do zavedení nových metodik. Za první světové války v letech 1914 - 1918 teplické lázeňské ústavy zčásti sloužily léčbě civilistů, zčásti poskytovaly léčbu a rehabilitaci vojákům. Po odeznění poválečné hospodářské krize se z Teplic stalo živé a společensky rušné město. Za lázeňskou léčbou sem přicházeli hlavně příslušníci středních vrstev a klienti pojišťoven. Dobu od druhé poloviny 19. století a mezi dvěma světovými válkami kromě dokladů o vývoji lázní přibližují také např. památky na bohatý kulturní a spolkový život. Zájem budí model secesního tzv. Zeleného kostela, který stával do roku 1973 v Trnovanech a výzdobné prvky z domů postavených koncem 19. století v přilehlých ulicích a zbouraných v 70. a 80. letech minulého století. Model synagogy, vypálené v noci ze 14. na 15. března 1939, připomíná podnikatelsky a kulturně agilní židovskou komunitu. Mnichovskou dohodou bylo území Sudet přičleněno k Německé říši a za druhé světové války byla část lázeňských objektů vyčleněna pro léčení německých vojáků nebo do nich byly přemístěny kliniky a nemocnice z německých měst. Po porážce nacismu v roce 1945 se poměrně záhy podařilo obnovit lázeňský provoz. V roce 1948 byly lázně znárodněny. V dalším období na ně nepříznivě působily negativní vlivy intenzivního budování průmyslové a energetické základny státu. Přes všechny nepříznivé vlivy si lázně udržely svou funkci  přispívat k udržení a zlepšení zdraví. Na všechny dobré tradice navazuje akciová společnost Lázně Teplice v Čechách, ustavená v roce 1992 a Vojenská lázeňská léčebna, která je zařízením ministerstva obrany.

V expozici jsou rozmístěny nádoby na vodu, lázeňské vany a sedací lázně a protiváhu těmto užitkovým předmětům tvoří umělecká díla inspirovaná vodou a lázněmi. Plastiky Václava Kyselky a Jiřího Bradáčka zosobňují prameny, skleněné objekty René Roubíčka symbolizují lázně a sklářský průmysl jako dvě významné součásti života města. Keramická Fontána Milana Žofky ztvárňuje zemi stále drásanou a ničenou, z níž přesto nepřestává tryskat  léčivá voda.

Mgr. Jitka Budinská
 

Regionální muzeum v Teplicích
Příspěvková organizace Ústeckého kraje specializující se na archeologii, historii a přírodu severozápadních Čech. Značnou pozornost věnuje dokumentaci sklářství, keramiky, cínařství a lázeňství a správě vzácných knižních sbírek.

Mapa stránek | Kontakty | Upozorňujeme návštěvníky, že prostory teplického muzea jsou monitorovány kamerovým systémem a veškeré akce digitálně dokumentovány.

TM design Grafika Redakční systém Clips Redakční systém Clickmedia Webdesign Vytvoření webových stránek