Regionální muzeum v Teplicích, p.o.

DeutschDeutsch EnglishEnglish ČeskyČesky

Expozice
otevřeny denně kromě pondělí
10 - 12 a 13 - 17 hodin
Prohlídky pouze s průvodcem každou celou hodinu.

Vstupné

  • plné 50,- Kč/ snížené 30,- Kč
  • děti do 6 let zdarma

Výstavy
otevřeny denně kromě pondělí
úterý až pátek 12 - 17 hodin
sobota a neděle 10 - 12 a 13 - 17

Vstupné

  • plné 30,- Kč / snížené 20,- Kč
  • děti do 6 let zdarma

Numismatický kabinet

fotografie 1/3 keltského statéru nalezeného při sklizni řepy v obci Hrušovka, okr. Litoměřice - averz

fotografie Malý brakteát ze 13. stol. vyražený ve městě Saafeldu

fotografie Pražský groš krále Václava II.

fotografie Nouzová dvacetikoruna z Teplic- Šanova vydaná městským úřadem 5. listopadu 1918

Numismatický kabinet představuje výběr z numismatické sbírky Regionálního muzea, která obsahuje na jedenáct tisíc položek. Mince i papírová platidla seznamují s vývojem platidel užívaných na našem území od starověku až po současnost.

Starověké mince pochází především z nálezů na Teplicku, pozornost si zaslouží mince keltské i antické. Tzv. denárové období prezentuje chronologický přehled mincí, které se razily za přemyslovských panovníků počínaje knížetem Oldřichem v 11. století. Největším souborem je zastoupen první český král Vratislav II. Brakteátové období je vzhledem k menšímu počtu zachovaných mincí a jejich velké křehkosti zastoupeno jen několika kusy.

Mince grošového období připomínají jak vlastní grošové ražby, tak i drobnější nominály (parvy, feniky, haléře) ražené za jednotlivých českých panovníků. Tolarové období je v numismatickém kabinetu zastoupeno mincemi všech panovníků včetně ražeb z období vlády Direktoria (1618-1620), především díly– krejcary a grešle - tolaru, které v běžném životě užívaly spíše než tolar sám .

Roku 1753 přistoupila Marie Terezie k zavedení měnové konvence mezi Bavorskem a Rakouskem, a nastalo tzv. období konvenční měny. Za pozornost stojí například levantský tolar, mince ražená od roku 1783, která se rychle rozšířila do zemí Předního východu. Tam získala značnou oblibu a jako suvenýr se proto v malém nákladu razí dodnes. Po kratším období užívání rakouské měny (1857-1892) zavedl císař František Josef I. měnu korunovou, která zůstala v platnosti až do zániku monarchie. Vystaveny jsou také dva exempláře znehodnocených mincí z roku 1916, kdy niklové dvacetihaléře byly nahrazovány železnými a získaný kov se poté použil pro válečné účely.

Mince Československé republiky zahrnují rovněž Slovenský státu a Protektorát Čechy a Morava. Zajímavým exemplářem je protektorátní desetihaléř navržený Josefem Ederem. Jeho rubová strana je takřka totožná s desetihaléřem prvorepublikovým od něhož se však liší postojem soch na Karlově mostě – ty nemají ruce u těla ale výhružně vztyčeny.

V roce 1953 došlo k rozsáhlé měnové reformě a prozatímní poválečné peníze byly během tří dnů proměněny za nové. Expozice představuje vývojčeskoslovenských a českých oběžných i pamětních mincí od tohoto roku až do současnosti. Vývoj papírových platidel tohoto období je představen na příkladu stokorunové bankovky.

Mgr. Stanislava Klečáková

      

Regionální muzeum v Teplicích
Příspěvková organizace Ústeckého kraje specializující se na archeologii, historii a přírodu severozápadních Čech. Značnou pozornost věnuje dokumentaci sklářství, keramiky, cínařství a lázeňství a správě vzácných knižních sbírek.

Mapa stránek | Kontakty

TM design Grafika Redakční systém Clips Redakční systém Clickmedia Webdesign Vytvoření webových stránek