Regionální muzeum v Teplicích, p.o.

DeutschDeutsch EnglishEnglish ČeskyČesky

Expozice
otevřeny denně kromě pondělí
10 - 12 a 13 - 17 hodin
Prohlídky pouze s průvodcem každou celou hodinu.

Vstupné

  • plné 50,- Kč/ snížené 30,- Kč
  • děti do 6 let zdarma

Výstavy
otevřeny denně kromě pondělí
úterý až pátek 12 - 17 hodin
sobota a neděle 10 - 12 a 13 - 17

Vstupné

  • plné 30,- Kč / snížené 20,- Kč
  • děti do 6 let zdarma

Parohová chodba

Zoologické sbírky muzea vznikly poměrně pozdě, i když základy tohoto ústavu byly položeny již v roce 1873 (Fasslovo muzeum), respektive 1894 (spolkové muzeum).    

V roce 1911 získalo muzeum rozsáhlou sbírku brouků (265 krabic s téměř 7 215 exempláři) z pozůstalosti dr. J. Baumeistera. Ve správním roce 1913/1914 byla vystavena sbírka mořských měkkýšů továrníka Julia Hellera z Teplic, kterou věnoval muzeu (asi 600 kusů). Nějaký materiál rovněž muzeum dostalo od císařského rady Friedricha Rossmányho z Teplic. V roce 1919-1920 bylo muzeum obohaceno o sbírku vajec nashromážděnou lesníkem Hubertem Panznerem. Dále zde byla menší sbírka ulit a korálů. To bylo zhruba vše co vlastnilo teplické muzeum ve svých sbírkách do konce druhé světové války. Významná byla regionální sbírka ptáků budovaná knížetem Alfonsem Clary-Aldringenem, uložená zprvu v knihovně zámku v Teplicích, později v loveckém zámečku Dvojhradí u Teplic. Sbírky obratlovců se začaly rozrůstat hlavně od roku 1949, kdy do muzea nastoupil význačný ornitolog a publicista RNDr. Josef Jirsík (1898-1956). Od Národního muzea v Praze dostalo muzeum v Teplicích do vínku část staré sbírky ornitologa J. W. von Woborzila, dále získalo sbírky z bývalého Zoologického ústavu německé Univerzity v Praze, ze Zoologického ústavu české Univerzity, kompletní sbírky z kláštera v Oseku (odtud jsou cenné dokladové materiály s lokalitami), z misionářského muzea kláštera v Bohosudově, z bývalé zoologické sbírky muzea v Chomutově, dále část sbírky muzea v Mostě, Duchcově, Bílině, ze zámku v Zákupech a také z různých škol na Teplicku. Většina paroží pochází ze zámku v Teplicích a Jezeří.    

V roce 1977 bylo v renesanční chodbě zámku vystaveno paroží pocházející převážně ze zástřelů ve šlechtických oborách krušnohorských polesí. Takto instalovaná „Parohová chodba“ byla však koncem 80. let minulého století v důsledku probíhající rekonstrukce zrušena. O její nové instalaci bylo rozhodnuto v roce 2008 a do stávající podoby byla uvedena v květnu 2009. Při její instalaci byly použity nové poznatky při snaze o zachování původního rázu. Z vystavených exponátů, které svědčí o vysoké úrovni chovu vysoké spárkaté zvěře vypovídají zejména jelení trofeje číslo 6, 11, 16 a 21 v „Parohové  chodbě I“ a paroží číslo 9 v „Parohové chodbě II“. Rovněž ukázky vadných parůžků srnčí zvěře dokladují, že v místních lesích a oborách prováděli jejich majitelé řádný negativní výběr chované zvěře.    

Paroží jako znak pohlavního dimorfismu, mimo losa, je typickým znakem pro samce spárkaté zvěře. Vzhledem k tomu, že je každoročně obměňováno, je významným znakem zdravotního stavu zvěře a jedním z ukazatelů úspěšnosti chovu. Paroží není tedy jen, jak se veřejnost domnívá, cílem myslivců pochlubit se kapitální trofejí, ale zejména chovatelským ukazatelem s cílem mít v našich lesích silnou a zdravou zvěř. Paroží provází dějiny lidstva od samého počátku. Již v paleolitu sloužilo jako ozdoby, či kultovními předměty. Jeho úloha se rozšířila v neolitu, kdy s rozvojem zemědělství bylo používáno spolu s dřevěnými háky k primitivnímu obdělávání, či spíše rozrušování půdy. Paroží se uplatnilo i ve výzbroji válečníků starých kultur, např. Skythové, či staří Germáni parožím nebo rohy zdobili své válečné helmy, s cílem psychologického působení na nepřítele.    

Lov, či lépe řečeno myslivost, je jednou z nejstarších činností člověka. Přestože dnes používá v chovu moderní chovatelské metody s využitím vědeckých poznatků z genetiky, zachovává tradice, které založili naši předkové. Výrazně je to vidět, či spíše slyšet, v mysliveckém názvosloví, které se nijak výrazně nezměnilo po staletí. Doklad zachovávání tradice můžeme spatřit i zde, na podložkách trofejí. Základní tvar a použitý materiál zůstává stejný od 18. století.    

Parohová chodba je doplněna expozicí grafických listů zobrazujících přírodní a myslivecké náměty většinou z okolí Teplic.

Ing. Bohuslav Boček    

Regionální muzeum v Teplicích
Příspěvková organizace Ústeckého kraje specializující se na archeologii, historii a přírodu severozápadních Čech. Značnou pozornost věnuje dokumentaci sklářství, keramiky, cínařství a lázeňství a správě vzácných knižních sbírek.

Mapa stránek | Kontakty

TM design Grafika Redakční systém Clips Redakční systém Clickmedia Webdesign Vytvoření webových stránek