Regionální muzeum v Teplicích, p.o.

Rokokový sál

Dominantním prostorem hlavního zámeckého křídla se po roce 1751 stal velký sál,  na který navazovalo šest pokojů s výhledem na Zámecké náměstí. Původní rokoková štuková výzdoba sálu byla upravována na konci
18. století a pak koncem 19. století. Tehdy interiér doplnil  lustr vyrobený
v dílně muránského mistra Giovanniho Ongara. Původně byl sál vybaven nábytkem a na stěnách byly instalovány rozměrné portréty. V sále se konaly literární a hudební salony, kterých se zúčastňovali význační lázeňští hosté.
V roce 2002 podpořila Evropská unie prostřednictvím programu Phare CBC projekt Regionálního muzea v Teplicích na rekonstrukci rokokového sálu. Celková rekonstrukce stála téměř 1,5 mil. Kč. V současné době je sál  opět využíván pro koncertní  a  slavnostní účely.

Hudební salónek

Salonek připomíná návštěvy slavných hudebních mistrů na teplickém zámku, traduje se koncert F. Chopina z 23. 8. 1829, při kterém improvizoval na téma děl slavných hudebních mistrů nebo F. Lizsta 19. 8. 1853. Pokoj je vybaven původním pozdně klasicistním dřevěným obložením se čtyřmi dekorativními obrazy s námětem ročních období, a doplněn benátským  lustrem z dílny M. O. Testoliniho.

Modrý salónek

Historizující zařízení pokoje z let 1850 - 1900 je tvarově upraveno do neorokokového stylu a modrobílé barevnosti míšeňského porcelánu, dříve se také představoval jako Míšeňský salon. V Míšni byla vyrobena neorokoková kamna i bohatě modelovaný lustr. Vybavení pokoje je doplněno replikami vitrín ve stylu francouzského rokoka 2. poloviny
18. století. Portréty připomínají rovněž období po 1750. Podobizna Josefy Clary-Aldringenové (1728 - 1801) byla vytvořena středoevropským malířem. Kněžna Clary patřila do blízkého okruhu Josefa II., jehož další členy představuje akvarel amatérského malíře 18. století.