Regionální muzeum v Teplicích, p.o.

DeutschDeutsch EnglishEnglish ČeskyČesky

Expozice
otevřeny denně kromě pondělí
10 - 12 a 13 - 17 hodin
Prohlídky pouze s průvodcem každou celou hodinu.

Vstupné

  • plné 50,- Kč/ snížené 30,- Kč
  • děti do 6 let zdarma

Výstavy
otevřeny denně kromě pondělí
úterý až pátek 12 - 17 hodin
sobota a neděle 10 - 12 a 13 - 17

Vstupné

  • plné 30,- Kč / snížené 20,- Kč
  • děti do 6 let zdarma

Zvířena severozápadních Čech

Zoologická expozice muzea v Krupce, v níž jsou vystaveni hlavní zástupci zvířeny regionu severozápadních Čech, je rozdělena do čtyř základních ekologických celků:

- zvířena vod a blízkého okolí (řeky, potoky, rybníky, tůně, zatopené důlní propadliny - pinky, zatopené povrchové lomy - oprámy, vodárenské nádrže a mokřiny;

- zvířena lidských sídel, dvorů, zahrad a parků;

- zvířena otevřené krajiny (pole, louky, sady, úhory a výsypky hnědouhelných dolů); - zvířena lesů Krušných hor a Českého středohoří.

Vody a jejich okolí - většími řekami severozápadních Čech jsou Labe a Ohře. Dalším větším tokem je řeka Bílina, jejíž dolní tok je silné znečištěný průmyslovými odpadními vodami a je bez života. Horní tok nad chemickými závody u Litvínova je dosud vodou pstruhovou. Labe velmi utrpělo rozvojem průmyslu a v posledních sto letech k jeho devastaci přispěla v neposlední řadě i regulace. Pro Podkrušnohorskou hnědouhelnou pánev jsou typické zatopené důlní propadliny (pinky) a povrchové lomy (oprámy). Potoky jsou hojné, často však regulované. Na některých byly v poslední době postaveny vodárenské přehrady (Všechlapy, Fláje, Jirkov, Přísečnice). Údolní nádrž je také na řece Ohři u Nechranic. Krušné hory jsou bohaté na rašelinné vody.

Lidská sídla vznikala v odlesněné krajině současně se zakládáním polí, luk a pastvin. V jejich bezprostředním okolí se vysazovaly ovocné a jiné stromy, zakládaly se zahrady. Tím se vytvořily podmínky pro společenstva živočichů, kteří si zvykli na člověka. Tento proces pokračuje dodnes. Např. kos černý, který byl v polovině minulého století plachým ptákem lesních tišin, postupně pronikl do vesnic i měst. Někteří živočichové, kteří původně sídlili na skalách a v dutinách stromů, přešli na budovy. Např. rorýs obecný, vlaštovka obecná, jiřička obecná, rehek domácí, sova pálená a do jisté míry i kuna skalní. Vlaštovky a jiřičky ve volné přírodě u nás již vůbec nehnízdí. K člověku se také přidružily mnohé druhy, které k nám byly zavlečeny dopravou - např. potkan severní. Druhové zastoupení obratlovců, kteří obývají otevřenou krajinu, ovlivnil do značné míry člověk. Změnil podstatně povrch země vymýcením lesa a regulací toků. Odlesněnou půdu osévá zemědělskými travinami, vysazuje okopaniny a místy udržuje travnatý koberec luk. Tam, kde neoře a zemi jinak neobdělává, pase domácí zvířata, které nedají znovu vzniknout lesu neustálým spásáním výhonků.

V Krušných horách tvoří otevřenou krajinu bezlesé náhorní roviny s poli a rozsáhlými, často zamokřenými loukami. Podél cest rostou jeřábové aleje. V Českém středohoří jsou to odlesněné travnaté svahy, křovinaté a kamenité úhory, pastviny, louky, pole a ovocné sady. V poslední době člověk započal mohutné, doslova převratné dění v podkrušnohorské brázdě Severočeské hnědouhelné pánve. K velkému zprůmyslnění země potřebuje množství energie, a proto dobývá rozsáhlou povrchovou těžbou zásoby hnědého uhlí. Přitom jsou přemísťovány milióny kubických metrů zeminy. Na navršených výsypkách se časem usazuje nový život, vznikají nová životní společenství, jejich rozvoji člověk napomáhá rekultivací této “měsíční krajiny”. V prostředí, kde se zprvu uchytí plevel, nalézá vhodné podmínky řada drobných ptáků a savců, kteří jsou jedněmi z prvních průkopnických obyvatel této země. K zástupcům otevřené krajiny můžeme počítat zajíce polního, bažanta obecného, skřivana polního, strnada obecného a hraboše polního. Charakteristickými druhy žijícími v otevřené krajině naší oblasti jsou strnad zahradní, tchoř stepní a dříve také sysel obecný. Ve vyšších polohách Krušných hor jsou tyto druhy zastoupeny méně nebo vůbec chybějí. Lesy Krušných hor a Českého středohoří se od sebe liší svým složením a částečně i svojí faunou. Původní buko-jedlové lesy Krušných hor (smrky zde rostly jen ve vyšších polohách, převážně nad 800 m) byly do značné míry přeměněny na smrkové monokultury. Na náhorních rovinách jsou vedle luk a polí rozsáhlá vrchoviště s klečí bažinnou, břízou, jeřábem a odumřelými smrky, které propůjčují krajině charakteristický vzhled. Jedním z nejrozsáhlejších rašelinišť je Novodomské rašeliniště na Chomutovsku. Rašeliniště jsou velkými přírodními rezervoáry vody a napájejí řadu potoků, které zásobují vodárenské přehrady. V poslední době lesy Krušných hor - jmenovitě smrkové - byly zničeny exhalacemi z továren, elektráren a povrchových hnědouhelných dolů. Charakteristickou zvěří Krušných hor je jelen evropský a tetřívek obecný. Lesy kopcovitého Českého středohoří patří k typu světlých hájů. Jsou dosti rozsáhlé a křovinatými porosty přecházejí do kamenitých úhorů, pastvin, luk a polí. Typický je dub letní, habr, břek, babyka, lípa, jasan, třešeň ptačí atd. Druhotně byl vysazen smrk a místy borovice. Z křovin jsou běžné hlohy, dřišťál, ptačí zob, svída, bez černý, bez červený atd. Žije zde srnec obecný, dobře se daří vysazeným muflonům a na obou březích Labe byl vysazen daněk skvrnitý. Ke vzácné zvěři ještě donedávna patřil jeřábek lesní, který žil v několika párech na Milešovce a v jejím okolí. Jelen (až na malou výjimku na pravém břehu Labe) v Českém středohoří nežije.

Regionální muzeum v Teplicích
Příspěvková organizace Ústeckého kraje specializující se na archeologii, historii a přírodu severozápadních Čech. Značnou pozornost věnuje dokumentaci sklářství, keramiky, cínařství a lázeňství a správě vzácných knižních sbírek.

Mapa stránek | Kontakty

TM design Grafika Redakční systém Clips Redakční systém Clickmedia Webdesign Vytvoření webových stránek