Regionální muzeum v Teplicích, p.o.

Advent letos začal v neděli 29. listopadu a my jsme si pro Vás připravili malou ukázku předmětů z etnografické a historické sbírky, které jsou spojeny s předvánočním časem. Prvním je podomácku vyrobený adventní svícen se čtyřmi andílky, kteří drží zátku od limonády (nebo piva), kam se dávaly adventní svíce. Dalším je červeně natřený adventní stojan se základnou v podobě hvězdy, na jehož horní část se pomocí provázků věšel věnec. Posledním exponátem je malý dřevěný dekorativní adventní andílek, který se používal jako ozdoba na slavnostní stůl. Všechny předměty pocházejí z 1. poloviny 20. století a byly zakoupeny v roce 1998 od paní Alžběty Parmové, jejíž rodina vlastnila v ulici U Kamenných lázní v Teplicích - Šanově rodinné pekařství a cukrářství.

Co je to advent?
Počátek a konec ročního cyklu byl umísťován do různých časových období. Pro dávné zemědělce a pastevce severního podnebného pásma byl vždy nejdůležitějším dnem v roce den zimního slunovratu (21. prosince), který znamenal příslib nového života. V antickém Římě provázely zimní slunovrat několikadenní bujné saturnálie, jejichž součástí bylo i obdarovávání blízkých osob. První doklady slavení adventu pochází z druhé poloviny 4. století ze Španělska a Galie. Do Říma advent pronikl kolem poloviny 6. století po Kristu. Slovo advent je odvozeno z latinského adventus (příchod). Advent je časem zklidnění, je to doba pokání a půstu. Nový církevní rok nezačíná s prvními lednovými dny, ale s první adventní nedělí. Křesťanské chápání času se odvíjí od narození Ježíše Krista. Je to důležitý milník v lidských dějinách, proto také o událostech, ke kterým došlo, říkáme, že se odehrály před Kristovým narozením nebo po něm.

Co symbolizuje adventní věnec
Zdobení adventního věnce má poměrně krátkou tradici. Její začátek lze najít v polovině 19. století v německých zemích. První písemná zpráva o adventním věnci pochází z bohatého přístavního města Hamburku z roku 1838. Teolog Johann Hinrich Wichern tehdy na dveře sirotčince, který spravoval, pověsil na počátku adventu velký věnec vyřezávaný ze dřeva. Na věnec upevnil hořící svíčky, pod věncem byla pokladnička, do které mohli lidé házet vánoční milodary pro opuštěné děti. Ze severního Německa se tento zvyk rozšířil do dalších krajů, především zásluhou evangelického hnutí mládeže. Později se již adventní věnec nevyřezával ze dřeva, ale zhotovoval se z větviček jehličnanů. Živé adventní věnce symbolizovaly věčný život, který věřícím přislíbil Ježíš Kristus.

Bc. Markéta Valtrová Kašparová, kurátorka etnografických sbírek