Regionální muzeum v Teplicích, p.o.

V první řadě je prezentována expanze Slovanů z původních sídel mezi Dněprem, Dněstrem, Horní Vislou a řekou Pripjatí do naší země v 6. století, kdy noví osadníci kolonizovali postupně nejúrodnější území. V následujícím bloku je kladen důraz na zakládání nejstarších hradišť. Z nich na středním toku řeky Bíliny ve fázi strukturování sociální skladby obyvatelstva zaujalo v 9.   století výsadní   postavení hradisko   na ostrožně v dnešních Zabrušanech. Vliv tehdy expandující Velkomoravské říše lze i na Teplicku sledovat na pozadí staršího objevu mohyly kněžny s velkomoravskými šperky v blízkých Želénkách.

Další část expozice je věnována rozvoji správního systému v době budování českého státu, kdy postupná ztráta významu starobylých hradišť byla spjata s vývojem nových center,   zakládaných již   plánovitě v   rámci strategie pražského knížetem. Mezi ně patřilo i hradiště vybudované v poslední třetině 10. století v Bílině.

Nálezy z tohoto důkladně opevněného areálu dokládají jednak jeho osídlení, ale též pohřbívání, v jehož projevech lze sledovat odklon od tzv. pohanských rituálů směrem ke křesťanskému pojetí víry. Význam bílinského centra podtrhuje posléze i výrazná kumulace sídlištních nálezů v podhradí, kde je předpokládáno také tržiště. Po vybudování románského kostela správcem hradiště Mstišem v r. 1061 v místě dnešního kostela sv. Petra    a   Pavla    byla   dokončena    zárodečná   etapa, předznamenávající vznik města Bíliny. Tržní místa 12. - 13. století většinou předcházela vzniku vrcholně středověkých měst, jakými se staly   původně tržní osady, například Duchcov, Teplice, Most, Ústí n. L., Děčín, Litoměřice, Lovosice, Třebenice, Žatec, Louny, Libochovice, Budyně n. Ohří.    

Samostatně v expozici vystupují kapitoly týkající se duchovních představ, života na vesnici, řemesla a počátků kamenné architektury na Teplicku, Duchcovsku a Bílinsku.       Ukázkou hmotné kultury, přesahující rámec sledovaného období,  jsou   nálezy   z   vrcholně   středověkého dvora v Proseticích z 2. poloviny 14. a z průběhu 15. století. Jeho pozůstatky, navazující na starší   osídlení, byly objeveny archeologickým výzkumem Regionálního muzea v Teplicích v r. 1983 na svahu pod dnešní vlakovou zastávkou. Kromě jiného byl nalezen sklep zaniklý požárem, na jehož podlaze zůstaly ležet různé železné předměty i nádoby, obsahující původně též   potravinové zásoby. Písemně je existence Prosetic   doložena k r. 1425 také zprávou, zmiňující jeptišku teplického kláštera - Margarethu de "Brassyeticz". Oproti předchozímu období zkoumanému zejména archeologicky tak 15. století již představuje dobu, kdy přibývající písemné zprávy zpřesňují  naše   poznatky o historii regionu.                                                                                                              

PhDr. A. Rusó