Regionální muzeum v Teplicích, p.o.

Archeologický výzkum tzv. spečených valů nad Dolánkami a Lyscem
V roce 2019 a 2020 byly provedeny mikrosondy plochy obklopené vnitřními valy na návrší nad řekou Bílinou, které byly označené badateli 19. století jakožto "spečené valy". Provedeno bylo šest mikrosond. Cílem bylo zjistit, zda se jedná o hradiště, za něž toto místo o dochované rozloze zhruba půl hektaru (5556 m2) bylo podle starších zmínek považováno, nebo o prostý pozemek ohraničený na okrajích kameny, kterých se takto třeba zbavili nájemci či vlastníci pozemku, kteří na něm mohli před dobrou stovkou či více lety hospodařit.
Prozkoumané místo se na starých mapách nazývalo "Feuermauer", "Teufelmauer" – přeloženo tedy "Ohnivá zeď", Ďáblova zeď. Již tento název evokoval snahu zjistit souvislosti mezi obsahem slov "spečené valy" a "ďáblova zeď", předznamenávající nějakou "ohňovou" záležitost.
Výsledky přinesly opravdu prazvláštní zjištění. Areál je obklopený valy o délce 343 m, zachovanými do výšky přibližně 2,5 až 3 metry od dolní paty terasy. Šířka valů na první pohled, tedy bez odkrytí detailů, činí něco mezi 1,5 – 2 metry.
Těleso hradby sice sestává jen z navršených kamenů prosypávaných hlínou, na základně v místě svahu často na plocho, výše pak navršených tak, aby držely tvar mírně zkosené kupy v průřezu. Ovšem při vnitřní stěně takovéhoto hrazení, vysokého původně na plató plochy do 1,5 metru (spočteno odhadem podle objemu kamenů, které jsme vynášeli), byly nalézány hroudy strusky pevně stmelené vysokou teplotou, často ulpělé na stěnách žárem natavených kamenů tvořících vnitřní obvodovou stěnu hradby, v menším množství pak volně mezi kameny. Pod nejspodněji umístěnými kameny ležela černá vrstva krupic písku či velmi drobného štěrčíku, zbarvených snad sazemi z hořícího materiálu nebo neznámou látkou, zatím však prokazatelné stopy po použití dřevěných klád, kmenů či trámů chybí. Vnitřní kamennou polovinu hradby spolu s hlínou vyplňovaly také tytéž spečené krupice štěrku, zde však žárem vybarvené do růžovo oranžova. Hroudy strusek však nevznikly tavením kovu, ale spečením kamenů.
K roztavení čediče, který k tomu snad byl použit a zde vesměs tvoří geologické podloží, je třeba kolem 1200 - 1250 °C a zatím nikdo nezná technologii jeho tavby v dřívější době. Domníváme se, že zde šlo o technologický záměr – zpevnit hradbu žárem roztavenými a pevně stmelenými struskami a natavenými kameny. Zeď z kamenů a strusky, v níž není ani stopy po dřevě, nešlo již spálit a jen obtížně ji bylo možné zbourat, což je jistě výhoda pro uživatele areálu. Na otázku, jakým způsobem bylo možné spečení kamenů dosáhnout, neumíme odpovědět.
Zde je namístě podotknout, že v Čechách existuje zatím jen několik podobných nalezišť a to zejména v západní polovině Čech. Jmenujme alespoň několik příkladů, Jedním z nich je například hradiště Vladař u Žlutic v okrese Karlovy Vary, kde autoři výzkumu a výsledků (Chytráček, M., Šmejda, L., Danielisová, A., Pokorný, P., Sádlo, J. a další) považují výskyt spečených částí nejmladšího opevnění akropole za doklad požáru, kterým bylo hradiště zlikvidováno. K požáru mělo dojít těsně před rokem 200 před Kristem.
Další podobné struskovité hroudy ze spečeného kamene a kameny natavené vysokým žárem začaly být v souvislosti s výzkumem na katastru Dolánek a Lysce zjišťovány archeologem z teplického muzea Jindřichem Šteflem v roce 2019 - v části nedalekého štítarského opevnění hradiště na Štěpánovské hoře v okrese Teplice a doneseny byly obdobné nálezy údajně z vrchu Kalichu (okres Litoměřice), rovněž bez další specifikace. Natavené kameny, připomínající materiál tzv. spečených valů - spolu s vrstvou propálenou do ruda, byly nalezeny - v opevnění hradiska Bezemín (v okrese Tachov) pocházejícího z 8. až první poloviny 9. století (výzkum J. Kudrnáče v roce 1950).
Analogicky vznik natavených kamenů a kamenných strusek nalezených v tzv. Spečených valech na katastru Dolánek a Lysce tedy snad můžeme vřadit mezi tato naleziště, kde se podobná technologie buď uplatňovala při stavbě hrazení anebo kde došlo k zániku opevnění požárem. Jde o poměrně dlouhé období: od 10. až 9. století před naším letopočtem (Štěpánovská hora), přes dvě staletí před naším letopočtem (Vladař), a s otazníkem až do 8. až 1. poloviny 9. století našeho letopočtu (Bezemín).
Na povrchu viditelně "spečené valy" s přímo sklovitým povrchem stěn, se nacházejí porůznu v Evropě, hlavně však ve středním a severovýchodním Skotsku. První z těchto záhadných pevností, se objevují údajně kolem roku 700 př. n. l. Nejznámější je lokalita Tap O ́Noth poblíž Rhynie na severovýchodě Skotska, které podobnými nálezy oplývá. Podobně byl opevněn například i Craig Phadraig, ležící v oblasti Highlands, Inverness, pocházející z doby 350 let před Kristem. Staviteli tamních pevností byli snad kaledonské kmeny, jimž se později začalo říkat Piktové. Dávat do přímé souvislosti valy nad Dolánkami a Lyscem se jmenovanými pevnostmi, však prozatím nemůžeme.
Nelze však v této souvislosti nezmínit zprávy o starých, avšak nedochovaných nálezech kustoda teplického muzea v 19. století: "Známé muzeum pana A. Fassla ukrývá kromě mnoha fragmentů „Ohnivé zdi“ také mnoho velmi cenných nálezů z její oblasti, a sice různé kamenné a bronzové nástroje, nádoby, nákrčníky a náramky, jeden srp." (Anonymus, 1886, za poskytnutí cenného textu děkuji mineralogovi a vedoucímu přírodovědného oddělení teplického muzea M. Radoňovi). Z těchto uváděných předmětů se však v teplickém muzeu nedochovalo nic. Je otázkou, kam se tyto předměty poděly, zda opravdu existovaly a vtírá se též myšlenka, zda současná absence podobných nálezů dnes přímo v terénu není dílem detektorářů či starších hledačů pokladů, nebo výsledkem planýrky terénu, zjištěné hlavně na předpokládané akropoli, tedy v ploše před okrajem kamenolomu.
Zatím je tedy třeba, vzhledem k absenci hmotných nálezů a zřetelných kulturních vrstev, uvažovat o funkci tohoto hrazeného areálu jakožto nesídlištní aktivity. Nabízí se úvaha, že zde byla poloha opevněna jakožto strategické místo, např. jako pozorovatelna či strážní bod pro ochranu zdejšího soudobého osídlení, s omezeným počtem uživatelů, kteří po sobě nezanechali vícero stop. Je také možné, že vyvýšené plató sloužilo kultovním účelům.
PhDr. Alexandra Rusó