Regionální muzeum v Teplicích, p.o.

Malba ke spojení Teplic a Šanova

Červnový exponát měsíce se vztahuje k jedné pozapomenuté události z dějin města. V tomto měsíci v r. 1895 začala fungovat dosud samostatná města Teplice a Šanov jako jeden správní celek pod názvem Teplice –Šanov. Připomeňme si pár údajů z doby předcházející spojení. Teplice získaly charakter města patrně již v polovině 13. století. Byly poddané benediktinskému klášteru a po jeho zániku v závěru husitských válek světským držitelům města. Od r.1634 do r. 1848 byly poddanským městem Clary - Aldringenů. K hlavním zdrojům obživy obyvatel patřila řemeslná výroba a obchod, ale důležitá složka příjmů pocházela z lázní, jimiž byly Teplice proslulé. Po r. 1848 a zvláště od 70. let 19. století díky dobrému železničnímu spojení, dostatku uhlí jako zdroji energie a dalšímu nerostnému bohatství se zde velmi rychle rozvíjel průmysl a spolu s hospodářským vzestupem se z Teplic stávalo živé společenské a kulturní město. Šanov je v  pramenech poprvé jmenován v r. 1406. Byla to až do konce 18. století malá vesnice, jež se začala rozvíjet díky lázeňství. Vesnický
a lázeňský ráz tu nerušily výrobní podniky a mnozí lázeňští hosté dávali přednost klidnějšímu šanovskému prostředí před rušnými Teplicemi. V r. 1884 získal Šanov statut města, což sice posílilo jeho prestiž, ale znamenalo to také vyšší daně a vyšší provozní náklady pro správu obce. Po delších diskusích šanovští radní odhlasovali připojení obce k Teplicím a souhlas s tím jednomyslně vyjádřili i voliči. Dvojměstí neslo pojmenování Teplice- Šanov a to do r.1947, kdy se oficiálním názvem staly Teplice. Sloučení Teplic a Šanova se stalo námětem malby N. Flachsiedera, kterou zde reprodukujeme. Jako výtvarný rámec zvolil edikulu, tj. výklenek orámovaný sloupy, štítem
a podstavcem, a do něho umístil ženskou postavu ve stylizovaném renesančním oblečení. Tato dáma má v pravé ruce misku s léčivým hadem jako symbolem ozdravujících účinků minerálních pramenů,  levá ruka drží řetěz spojující znaky obou měst. Teplický znak
s hlavou Jana Křtitele na míse odkazuje k ochránci vod a patronu někdejšího benediktinského kláštera, města a lázní. Šanovský znak tvoří oválný štít, v jehož dolní polovině dvě stříbrné vlny na modré ploše znázorňují léčivou vodu, stříbrný rovnoramenný kříž nad dolním okrajem štítu můžeme považovat za vyjádření křesťanské péče o potřebné. V horní části vyrůstá černý dvouhlavý orel ve zlatém poli převzatý z rakouského státního znaku. Celý štít obepíná zlatý had představující léčivou sílu.   Originál malby je vystaven v Regionálním muzeu v Teplicích v expozici lázeňství.

Mgr. Jitka Budinská, kurátorka historických sbírek