Regionální muzeum v Teplicích, p.o.

České zpěvníky teplického literátského bratrstva z let 1560 a 1566  

Výstava knihovny Regionálního muzea v Teplicích bude věnována „pouze“ dvěma svazkům ze sbírky rukopisů- zpěvníkům českého literátského bratrstva v Teplicích z poloviny 16. století; graduálu z 1560 a kancionálu 1566. Prostřednictvím uspořádání samostatné výstavy chceme na jedné straně navázat na úspěšnou prezentaci  teplického kancionálu, kdy muzeum ve spolupráci s pěveckým sborem teplické Konzervatoře s velkým ohlasem přiblížilo hudební repertoár zpěvníků na vánočních a velikonočních koncertech. Právě zájem publika těchto koncertů o příležitostně vystavené zpěvníky a zájem o informace k nim byl dalším podnětem k uspořádání výstavy.  

Jedná se o památky, které těsně souvisejí s dějinami města Teplice. Jsou doklady úrovně městského společenství našeho města takřka před půl tisíciletím z několika hledisek. Zpěvníky dokládají převažující vliv českého obyvatelstva na spravování města a příklon českých měšťanů k náboženskému vyznání pod obojí, tj.utrakvistickému.  Dále vypovídají nejen o existenci ale i úrovni činnosti českého literátského bratrstva, připomínají cechy řemeslníků i jednotlivé teplické občany, členy bratrstva či představitele městské rady. Jejich význam pro reprezentaci českého městského společenství v Teplicích umocňuje fakt (ve srovnání s jinými českými městy), že připomínky a vyobrazení měšťanů byly doplňovány ještě padesát let po zhotovení obou zpěvníků a nepřímo upozorňují i na péči a úroveň městské školy. A konečně i výběr pražské písařské dílny Jana Táborského z Klokotské Hory(1500-1572) pro zhotovení zpěvníků má vypovídající hodnotu. Jednalo se o věhlasnou dílnu českého humanisty, mimo jiné i vzdělaného hudebníka, který zaměstnával nejlepšího malíře knižní malby šestnáctého století v Čechách Fabiána Puléře.  

Oba objemné svazky se dostávají  i do povědomí vědeckého zájmu českých a zahraničních badatelů. Ve srovnání s obdobnými památkami u nás výrazně vystupují aspekty např.zcela ojedinělého zachování písní na české mučedníky, Jana Husa, včetně vzácných miniatur Fabiána Puléře upálení J.Husa, které byly z jiných knih za protireformace odstraňovány.  Specifikem je i dochování českých památek ve městě, kde od druhé poloviny 17. století se výrazně zvyšoval počet obyvatelstva německé národnosti a přístup německých regionálních historiků k těmto památkám v odborné literatuře 19. a 20.století.  

Bohatá obrazová výzdoba, hudební stránka, repertoár zaznamenaných písní zařazuje oba teplické zpěvníky na čestné místo mezi iluminované hudební prameny nejen české renesance.  

PhDr.Jana Michlová, vedoucí knihovny RMT