Regionální muzeum v Teplicích, p.o.

Exotika v muzejních sbírkách

Zoologická sbírka Regionálního muzea v Teplicích zahrnuje téměř 11 500 inventárních čísel, což při možnosti hromadné evidence uplatňované hlavně u bezobratlých (Molusca) reprezentuje cca 150 000 exemplářů živočichů.   Sbírka obratlovců (Vertebrata) vznikla poměrně pozdě, i když základy tohoto ústavu byly položeny již v roce 1873 (Fasslovo muzeum), respektive 1894 ( spolkové muzeum ). Nejvíce se začala rozrůstat po roce 1949, kdy do muzea nastoupil význačný ornitolog RNDr. Josef Jirsík. Od Národního muzea dostalo muzeum do vínku část staré sbírky ornitologa J.W. von Woborzila, dále získalo sbírky z bývalého zoologického ústavu německé univerzity v Praze, ze zoologického ústavu české univerzity, kompletní sbírky z tehdy bývalého kláštera v Oseku, z misionářského muzea kláštera v Bohosudově, z bývalé zoologické sbírky muzea v Chomutově, dále části sbírek muzeí v Mostě, Duchově, Bílině, za zámku v Zákupech a také z různých rušených školních kabinetů na Teplicku. Tímto způsobem byly zachráněny četné vzácné regionální doklady o výskytu (Orel volavý (Aquila Langa), Sup bělohlavý (Gyps fulvus), Kočka divoká (Felis silvestris). Některé exempláře mají i celoevropskou dokladovou hodnotu Platýz obecný (Pleuronectes flesus). Na záchraně těchto exponátů se podíleli zejména manželé Flasarovi, kteří zde působili od roku 1957, respektive 1977.  

Přestože většina zoologické sbírky dokumentuje faunu zejména severozápadních Čech, vyskytují se ve sbírkovém fondu i exponáty cizokrajné provenience. Ty byly získány jednak záchranou misí manželů Flasarových a jednak pocházejí ze starého sbírkového fondu. Zatímco exponáty dokladující výskyt daného druhu v našem regionu jsou vystaveny v rámci trvalých expozic muzeí Teplice a Krupka a svým uspořádáním (mimochodem i odbornou veřejností považovaném za velmi zdařilé) seznamují veřejnost s faunou reprezentující jednotlivé biotopy výrazně ovlivněné lidskou činností, mají cizokrajné exponáty menší možnost prezentace. Krátkodobá výstava je jednou z nich, a v jejím rámci bychom chtěli zahájit nepravidelný cyklus prezentací těchto, spíše, raritních exemplářů. Tento měsíc Vám představujeme čtyři exponáty které nejsou až tak běžně chovány ve všech zoologických zahradách.  

Nosál červený (Nasua nasua), též nazývaný koati je malá roztomilá šelmička z čeledi medvítkovitých. Žije od Jižní Ameriky, přes Mexiko až po jižní státy USA. Do muzea se dostal v roce 1952, jako dar z bohosudovského kláštera.  

Levhart (Pantera pardus), mládě. Tato kočkovitá šelma obývá Asii, Afriku, Jižní Ameriku. Je známa pod mnoha synonymy, leopard, pardál, panter. Je to starý muzejní materiál, bez určení rodového názvu a jeho určení je vzhledem k věku exempláře a stáří exponátu prakticky nemožné.  

Kočka rybářská (Prionailurus viverrinus), malá, zlostná kočkovitá šelma, obývající jižní a jihovýchodní Asii.  

Pásovec devítipásý (Dasypus novemcinatus) savec z řádu chudozubých obývá pralesy Jižní Ameriky.

Ing. Bohuslav Boček