Regionální muzeum v Teplicích, p.o.

DeutschDeutsch EnglishEnglish ČeskyČesky

Expozice
otevřeny denně kromě pondělí
10-12 a 13-17 hodin
Prohlídky pouze s průvodcem každou celou hodinu.

Vstupné

  • plné 50,- Kč/ snížené 30,- Kč
  • děti do 6 let zdarma

Výstavy 
otevřeny denně kromě pondělí
úterý až pátek 12-17 hodin
sobota a neděle 10-12 a 13-17

Vstupné 

  • plné 30,- Kč / snížené 20,- Kč
  • děti do 6 let zdarma

Exponáty měsíce 2008

Exponát měsíce dubna

Faksimile zakládací listiny Karlovy univerzity

Letos si připomínáme řadu událostí významných pro dějiny našich zemí. K letopočtu s osmičkou na konci patří i čin mimořádného kulturního dosahu, jímž bylo založení pražské univerzity v r. 1348 českým králem Karlem IV. K tomuto výročí vystavujeme faksimili zakládací listiny univerzity a v průvodním textu sdělujeme též pár informaci o někdejších členech univerzitních obcí z Teplicka.

Nejvyšší autoritu v křesťanském světě představoval papež, proto bylo důležité získat jeho podporu pro zřízení univerzity. Po předchozím jednání Karlova poselstva, vedeného arcibiskupem Arnoštem z Pardubic u papežské kurie v Avignonu, papež Kliment VII. 26. ledna 1347 schválil založení „studia generale“ – tedy obecného učení v Praze. Obecným se zvalo proto, že se zde mělo rozvíjet a vyučovat celé dosavadní vědění. Všechny středověké univerzity měly obdobnou organizaci, vyučovacím jazykem byla latina a výuka vycházela z antické a zčásti z arabské vědy, bible a spisů církevních autorit. Vědy a jejich výklad tudíž měly v zásadě shodnou podobu a z toho také vyplývala platnost akademických hodností všude v dosahu působnosti římské církve.  Zakládací listinu univerzity vydalKarel IV. 7. dubna 1348. Důvodem založení bylo umožnit obyvatelům Království českého vědecké vzdělávání a zvát ke studiu vědychtivé cizince, což sdělil vzletnými latinskými větami. Doktory, mistry a studenty přijal panovník do své ochrany a udělil jim výsady obdobné vysokému učení v Boloni a Paříži.  Univerzita měla čtyři fakulty- artistickou (filozofickou), jejíž absolvování bylo nutné pro další studium na lékařské, právnické a teologické fakultě. Za vrchol vzděláníbylo považováno dokončené studium teologie a této fakultě byl také přisuzován hlavní význam. V prvních letech po založení na ní vyučoval též český teolog Petr z Bíliny. Na místo profesora ho jistě pozvedl vynikající intelekt a učenost, ale nic bližšího o jeho osobě nevíme. Na pražskou univerzitu, nejstarší na sever od Alp, záhy přicházeli studenti ze střední, severní a východní Evropy. Po vzoru pařížské Sorbony se příslušníci univerzity podle země původu členili na čtyři národy – český, bavorský, saský, polský a příchozí z jiných krajin se připojovali k jednomu z nich. K českému národu patřili Češi i domácí Němci, u všech ostatních národů měli převahu německy hovořící členové. Zprvu každý národ při rozhodování o univerzitních záležitostech měl jeden hlas. V průběhu doby, kdy většina majetku univerzity a hmotná podpora byla získána od Čechů a počet studentů jiných národů se snižoval, neboť se již mohli vzdělávat na vysokých školách blíže k jejich domovům, rozdělení hlasů se ukázalo být nevýhodné. Král Václav IV. proto Kutnohorským dekretem z 18. ledna 1409 přidělil českému národu tři hlasy a všem ostatním dohromady jeden. Na to reagovalo mnoho členů univerzitní obce odchodem na vysoké školy v jiných zemích a důsledkem bylo oslabení úrovně i prestiže univerzity. Univerzita se přihlásila k reformnímu učení, hlásanému jejím profesorem a rektorem Janem Husem a v 70. letech 15. století se stala utrakvistickou. Pro předhusitské období je doložena městská škola v Teplicích, v Krupce a v Bílině a na nich získali základní vzdělání též žáci, kteří se chtěli věnovat kněžskému povolání. V soupise kandidátů na duchovní službu v bílinském děkanátu je pro léta 1395-1415 zaznamenáno 90 kleriků pocházejících ponejvíce z Teplic, ale také z Hradiště, Trnovan, Řetenic, Šanova, Krupky, Bořislavi, Žalan, Kladrub, Bžan, Hudcova, Úpořin, Žichlic, Srbic a k tomu je ještě nutno připočíst kleriky, kteří si našli působiště v jiných děkanátech. O všech můžeme předpokládat, že po návštěvě městských škol se dále vzdělávali na vyšších církevních školách a případně na pražském vysokém učení. V soupisech studentů různých univerzit ale zatím shledáváme jen velmi málo jmen z našeho prostředí. Na Karlově univerzitě studovali Johannes řečený Synek z Teplic a Benedikt ze Zabrušan, oba zapsáni v r. 1391. Synové měšťanů z jazykově německé Krupky odcházeli na univerzitu do Lipska a později do Wittenbergu a dokonce snad tři studenti ze zemanské rodiny Chrtů ze Rtyně se stali posluchači práv na některé italskévysoké škole.   V průběhu husitské revoluce v Teplicích převládli vyznavači kališnické církve. Od té doby škola tu byla plně pod vlivem utrakvistické univerzity v Praze a byla obsazována jejím absolventem s titulem bakalář a dalším učitelem – kantorem. Chlapci z města a z okolí ale také odcházeli na školy do Ústí n. L., Litoměřic , Žatce, Loun a jinam. Tepličtí studenti českého původu pokud chtěli pokračovat ve studiu, zvolili za svou alma mater pražskou univerzitu, německé rodiny posílaly své syny obvykle do saského Wittenbergu, někdy i do Lipska. Celkově však z Teplicka studovalo v 16. století na vysokých školách jen málo mladých mužů a po skončení školy se většinou dostali do jiných měst, zatímco sem přicházeli absolventi původem z jiných krajů. Vzdělání zvyšovalo společenský status a absolventi univerzit se stávali váženými členy městské společnosti. Z Teplic pocházel Václav Stephanus Thermensus – Teplický (narozen 1565). Po studiu ve Wittenbergu se stal evangelickým farářem a arciděkanem v Kutné Hoře a tam vydal latinské mravoučné a náboženské spisy. Jiří Kropáč Teplicenus v l. 1574 a 1575 byl patrně kališnickým knězem v Praze, kde mu vyšlo pět drobných spisků poezie a jeho bratr Kašpar (1535-1580), rovněž básník, působil v Plzni. Oba byli za svou tvorbu povýšeni císařem Ferdinandem I. do šlechtického stavu. Farář Havel Žalanský ze Žalan (zemřel 1621) vykonával své povolání v Ledči, Kutné Hoře a v Praze a pilně sepisoval náboženské knížky. Christian David (asi 1593-1659), dlouholetý písař a člen městské rady ve svém rodném městě Teplicích, byl autorem latinských básní. Císař Ferdinand II. ho vlastnoručně ozdobil vavřínovým věncem a udělil mu titul Poeta laureatus caesareus. Náhrobek Christiana Davida je umístěn na zdi děkanského kostela. Z osob, které sem přišly odjinud, uveďme aspoň Antonína Hoffmanna Žateckého. V desetiletích kolem r. 1600 spravoval teplickou farnost a jako znamenitého kazatele v obou jazycích ho zaznamenala dobová literatura. Tímto zcela neúplným výčtem jsme chtěli aspoň naznačit, jak se absolventi univerzit podíleli na zvyšování úrovně vzdělanosti v městském prostředí. Druhá vysoká škola v Praze vznikla z jezuitské akademie v Klementinu v r. 1562. Obě školy spojil Ferdinand III v r. 1654 v Karlo-Ferdinandovou univerzitu, která se v r.1882 rozdělila na českou a německou. V Československé republice byla 19. února 1920 česká univerzita prohlášena za pokračovatelku historické tradice s právem nazývat se Karlova univerzita. Německá univerzita fungovala samostatně. 17. listopadu 1939 Karlova univerzita byla nacisty uzavřena a její majetek převzala německá univerzita. Karlovo vysoké učení znovu bylo otevřeno po skončení druhé světové války v r. 1945. Dnes má univerzita 17 fakult a 48 000 studentů v 523 studijních oborech.                                                                                                                                                             

Mgr. Jitka Budinská

Regionální muzeum v Teplicích
Příspěvková organizace Ústeckého kraje specializující se na archeologii, historii a přírodu severozápadních Čech. Značnou pozornost věnuje dokumentaci sklářství, keramiky, cínařství a lázeňství a správě vzácných knižních sbírek.

Mapa stránek | Kontakty | Upozorňujeme návštěvníky, že prostory teplického muzea jsou monitorovány kamerovým systémem a veškeré akce digitálně dokumentovány.

TM design Grafika Clickmedia Webdesign Vytvoření webových stránek