Regionální muzeum v Teplicích, p.o.

ČÍNSKÉ LAMPY – divadelní plakát teplického Zámeckého divadla z roku 1808

Březen tradičně bývá nazýván měsícem knihy, proto každým rokem muzeum v tomto čase vyhrazuje prostor pro exponát měsíce ze sbírek své muzejní knihovny. Pracovnice knihovny však letos nevybraly knihu, ale zvolily netradiční exponát- divadelní plakát z roku 1808. Tato tzv.divadelní cedule vytištěná před dvěmi sty lety nám upomíná „život“ zámeckého divadla v Teplicích.   

Tisk zve tehdejší lázeňské hosty i obyvatele Teplic na jedno představení z početné řady her letní sezóny roku 1808. Skromný list plakátu oznamuje vystoupení divadelní společnosti ředitele Johanna Carla Liebicha (1773- 1816) z Prahy. V pondělí 4. července 1808 byla hrána komická opera o 3 jednáních podle libreta vídeňského autora Kringsteinera Čínské lampy (Die chinesischen Laternen) znojemského rodáka, skladatele, známého kapelníka vídeňských divadel Ferdinanda Kauera (1751-1831). Byl autorem řady oper a zpěvoher, mezi nimi vynikla opera Dunajská žínka (Das Donauweibchen) nebo Bastien a Bastienka. Kauerova hudba ve své době vynikala v melodické nápaditosti jednoduchých árií a písní. Jeho díla byla od 90. let 18. století uváděna pravidelně v českých zemích i v českém překladu pražským Vlasteneckým divadlem. Titul  Čínské lampy není v dostupných pramenech uváděn, může se jednat o dílo dnes neznámé. Kauer v březnu roku 1830 přišel při velké povodni ve Vídni o veškerý majetek a o mnoho  rukopisů svých děl.   Plakát uvádí jméno J.C. Liebicha jako ředitele obou divadel v Praze. Liebich získal smlouvou roku 1806, kdy náhle zemřel ředitel Stavovského divadla D. Guardosoni, vedení Stavovského divadla a tzv.Malostranského, obě spojil v jeden podnik. Malostranská část divadla hrála v letních měsících pravidelně v Teplicích, exponát je však jediným dokladem o jeho teplickém působení  ve sbírkách muzea. Liebich prosazoval v Praze opětovné rozšíření repertoáru v českém jazyce, zvl. odpoledních představení, podporoval české ochotníky. Zasloužil se o založení jednoho z prvních penzijních fondů pro herce roku 1805. Jeho samotného jako divadelníka silně ovlivnilo představení hry Emilie Galotti významného evropského filosofa, kritika a spisovatele G.E.Lessinga (1729- 1781). Byl vzdělaným a oblíbeným mužem společenského života Prahy na přelomu 18. a 19.století. Přátelil se s Goethem, Brentanem, Tieckem a mnoha dalšími, kteří patřili také mezi časté hosty teplických lázní.                                                                                                                                                                         

PhDr. Jana Michlová