Regionální muzeum v Teplicích, p.o.

Třetihorní flóra z Jenišova Újezdu z roku 1908

Tématem „exponátu měsíce“, který mohou zájemci pravidelně a zdarma obdivovat ve vstupní hale Regionálního muzea v Teplicích, byla pro měsíc listopad zvolena třetihorní flóra z bývalé těžebny keramických jílů u zaniklé obce Jenišův Újezd, která byla do sbírek muzea zakoupena před 100 lety, v průběhu roku 1908. Fosilní flóra i fauna z této lokality bývá označována za břešťanskou, neboť byla nacházena v jílech těžených v prostoru jižně od obcí Břešťany, Břežánky a Jenišův Újezd. Všechny tři obce ležely severozápadně od města Bíliny, ale koncem 20. století musely ustoupit povrchovému hnědouhelnému velkolomu. Jižně od uvedených obcí byly zachovány třetihorní jíly patřící k tzv. libkovickým vrstvám z období spodního miocénu a nazývané běžně jako břešťanské jíly. Geologické stáří těchto jílů a fosilní flóry v nich zachované je tedy přibližně 20 miliónů let. Břešťanské jíly se staly předmětem těžby za účelem výroby keramiky již na začátku 19. století. Dělávaly se z nich džbánky na minerální vody. Již kolem roku 1880 zde probíhala těžba v šachticích a štolách. K rozmachu těžby došlo v roce 1893 a s tím zároveň ke změně výrobního sortimentu na střešní tašky a stavební keramiku. Jíly se těžily převážně ručně, později zčásti též korečkovým bagrem. Další následující ruční práce v sušárně, drtírně a při nakládce umožňovaly hojné nálezy zkamenělin, na něž byly tyto keramické jíly poměrně bohaté. Kromě otisků rostlin zde bylo nalezeno množství ostatků fauny, jako například ryb, želv, krokodýla, bobra, mloka, vzácně částí ptáků a také hmyzu. Těžba jílů a provoz keramičky zde probíhal do roku 1974. Poslední nálezy zkamenělin zde učinili geologové Dolů Bílina v letech 1981 až 1988. Dlouholeté sběry paleontologického materiálu z břešťanských jílů daly za vznik pěkným kolekcím flóry i fauny, uloženým v několika muzeích u nás i v zahraničí. K nim náleží také Regionální muzeum v Teplicích. Nejstarší zde uložené nálezy zkamenělin z břešťanských jílů pocházejí z doby před rokem 1892 a byly shromážděny teplickým sběratelem A. H. Fasslem, pozdějším kustodem muzea. Další velkou částí vzorků jsou náhodné dary či nákupy od soukromých osob či majitelů těžeben jílů a pocházejí z prvního desetiletí 20. století. K nim patří také 9 nákupů do sbírek z lokality Jenišův Újezd uskutečněných během roku 1908. Zakoupeno bylo tehdy více než 300 kusů otisků zejména flóry, ale i fauny, různé kvality za celkových 95,50 korun rakousko-uherské měny. Vzorky byly zakoupeny přímo od dělníků z Jenišova Újezdu, pracujících v místní těžebně. Byli to Wenzel Klaub, Wenzel a Josef Knauerovi, Franz a Karl Reichlovi, Josef Mannsfeld, Gahmlich, Josef Essel, Josef Čemík a Marie Stark. Ve skladbě třetihorní flóry břešťanských jílů dominují hlavně větvičky a listy patisovců, sekvojí, borovic, tisovců, postopčáků, olší, skořicovníků a vavřínovců. Mezi nálezy vynikají zejména pěkné exempláře celých borovicových šišek. Všechny tyto rostlinné rody jsou zastoupeny ukázkami zkamenělin ve vitríně ve vstupní hale muzea.                                                                                                                                                         

Miroslav Radoň