Regionální muzeum v Teplicích, p.o.

Julius Payer (2.9.1841 - 30.8.1915) a jeho knižní vylíčení tří polárních výprav v letech 1869 - 1874

Exponátem měsíce září je objemná kniha, svým vzhledem, obsahem a ilustracemi mnohým z nás vyvolá vzpomínku na četbu verneovek, plných dobrodružství v dalekých neznámých zemích. Obsahem příběhů Jules Verna je okouzlující svět fantazie autora, obsahem vystavené knihy ve vstupní hale muzea je autorovo pravdivé vyprávění o polárních výpravách. Oba žili v přibližně stejné době, oba studovali obory přírodních věd a zcela shodné měli oba autoři křestní jméno - Julius.      Knihou Julia Payera chceme připomenout 170. výročí narození významného polárního badatele, kartografa a malíře, jenž spatřil světlo světa 2. září 1841 v Teplicích, přesněji v tehdy ještě samostatném Šanově. Neúnavná dětská zdolávání skalních stěn za rodným domem byla počátkem jeho nebezpečných cest v dospělosti na nejvyšší vrcholky a za vzdálené, neznámé obzory.     

Cesty popsal v díle: Rakousko-uherská severopolární expedice v letech 1872- 1874, s Náčrtem druhé německé severopolární expedice 1869- 1870 a Polární výprava z 1871 (Die Österreichisch-ungarische Nordpol-Expedition in den Jahren 1872-1874, nebst eine Skizze der zweiten deutschen Nordpol-Expedition 1869-1870 und der Polar-Expedition von 1871). Knihu vydalo známé vídeňské nakladatelství odborné literatury Alfréda Höldera roku 1876.              

Na 106 stránkách úvodu a na téměř sedmi stech stranách textu vylíčil a zachytil ve svých kresbách vše podstatné o plavbě lodi Tegetthoff. Pod vedením kapitána Weyprechta (1838-1881) vyplula loď 13. července 1872 z Bremenhavenu, ale už 21. srpna na 76°30´ severní šířky zamrzla a 372 dnů nedobrovolně putovala severovýchodním směrem, kde v roce 1873 Payer prozkoumal neznámou zemi na třech výpravách saní s psím spřežením a pojmenoval objevenou pevninu Zemí císaře Františka Josefa I. Posádka opustila uvízlou loď 20. května 1874 a po strastiplné a nebezpečné cestě střídavě na saních a člunech se dostali 18. srpna k břehům Nové země, odkud je odvezla zpět do Evropy ruská loď.    

Objev nového území s řadou ostrovů a ostrůvků bylo sice po návratu po určitou dobu zpochybňováno, ale přesto podnes nalezneme na mapách pojmenování: Teplická zátoka, Šanovský ostrov či Brněnský mys. Julius Payer předložil tehdejším čtenářům a odborníkům jedno z nejpoutavějších děl polární literatury. Látce se věnoval s důkladností a ukázněností vědce, vytvořil strohým popisem pozorovatele plastický obraz cesty a života polárníků v nehostinné ledové „pustině“, zaplněné o život bojující faunou a florou .      

Text umocňuje 146 xylografických ilustrací (dřevorytin), které byly podle kreseb Julia Payera zhotoveny v Hölderově vydavatelství. Jméno rytce není známo. V závěru předmluvy autor s politováním poznamenal, že se nepodařilo knihu doplnit barevnými reprodukcemi obrazů krajináře Obermüllera podle kreseb autora pro technické potíže tisku. Proto jsme výstavku doplnili o tři snímky, pořízené členy polární výpravy ruského institutu IRLEM. Přibližují nám chladnou krásu severní pevniny. Barevná škála vyobrazení houževnatě kvetoucí flóry Země Františka Josefa by jistě pana Julia Payera potěšila.

Snímek jednoho z ostrovů Země Františka Josefa (zapůjčeno ze soukromé sbírky) 

Snímek ustupujícího ledového pokryvu Země Františka Josefa (zapůjčeno ze soukromé sbírky

Překvapivě pestrobarevná houževnatá flóra Země Františka Josefa (zapůjčeno ze soukromé sbírky)

PhDr. Jana Michlová, vedoucí knihovny RMT