Regionální muzeum v Teplicích, p.o.

foyer teplického zámku / vstup zdarma

Samurajský meč

Exponátem měsíce srpna je samurajský meč – katana s pochvou a pochva na samurajskou dýku – tantó.
Katana je druh japonského meče se zakřivenou čepelí a jedním ostřím, používaný samuraji od 15. století. Samurajové byli japonští bojovníci, sloužící císaři nebo svému pánu a od útlého věku cvičení v bojovém umění. Byli proslulí svou oddaností – doslovný význam slova „samuraj“ znamená „ten, jenž slouží“. Samurajové nosili katanu společně s krátkým mečem wakizaši nebo s dýkou tantó vetknutou za pásem, zvaným obi, ostřím nahoru. Katana byla používána pro boj v otevřených prostorách, wakizaši a tantó pak ve stísněných prostorách nebo k provedení rituální sebevraždy, zvané „seppuku“. Délka samurajských mečů se měřila na „šaky“, 1 šak = 30,3 cm. Délka katany nepřesahovala 2 – 3 šaky, délka wakizaši 1 – 2 šaky a délka tantó 0,5 – 1 šak.
Čepel samurajských mečů byla tvořena kombinací tvrdé a měkké oceli. Rukojeť a pochva bývaly z měkkého dřeva, často z magnólie. Meč v pochvě držel prstenec habaki. Rukojeť (tsuka) byla opletena koženým řemínkem, ruku šermíře chránila záštita (tsuba). Oky na pochvě byla protažena bavlněná tkanice (sageo), sloužící k upevnění meče k oděvu.

Vystavené exponáty nejsou originální bojové samurajské zbraně. Jedná se o umělecké suvenýry, které se počátkem 20. století dovážely z Japonska a sloužily k dekoračním účelům. Jsou součástí starého muzejního fondu, do muzejní sbírky se tedy dostaly v období let 1897-1938. Zajímavé jsou především bohatě zdobené kostěné pochvy s vyřezávanými figurálními motivy
a mosazným kováním.

Samurajský meč s pochvou a pochva na dýku byly v roce 2015 restaurovány v konzervátorských dílnách Regionálního muzea v Teplicích. Restaurování provedl dnes již bývalý konzervátor kovů teplického muzea Vasil Gešev. Původně byl meč rozebrán na několik fragmentů, které byly sesypány v sáčku. Čepel byla silně zkorodovaná, zcela chyběla rukojeť. Konzervátor na základě odborné konzultace s Ing. Bohumilem Plankou, CSc. z Česko – japonské společnosti a podle předloh zhotovil z ořechového dřeva novou rukojeť, kterou opletl koženým řemínkem přesně podle pravidel samurajských mečů. Jednotlivé díly kostěné pochvy byly číselně značeny, bylo tedy možné je sestavit ve správném pořadí a pochvu zkompletovat. Dále byla zrestaurována čepel, mosazné kování a provedena očista předmětu.

Mgr. Pavlína Boušková