Regionální muzeum v Teplicích, p.o.

foyer teplického zámku / vstup zdarma

Ryté sklo z muzejních sbírek – lázeňské upomínkové sklo

Ve sbírkách teplického muzea se nachází soubor více jak 400 ks lázeňského upomínkového skla s rytými motivy, které muzeum získalo v roce 1913 spolu s dalšími předměty z pozůstalosti teplického rodáka, historika, sběratele a člena Teplické muzejní společnosti dr. Hermanna Hallwicha.

Produkce rytého lázeňského skla přímo souvisela s rozvojem lázeňství v Teplicích v 1. polovině 19. století. V době lázeňské sezóny, tedy od května do září, město pulzovalo kulturním i obchodním životem. Do Teplic přijížděli prodávat nejrůznější zboží sezónní obchodníci z Prahy a také řemeslníci a prodejci se sklem z oblasti Nového Boru a Kamenického Šenova. Ve městě si pronajímali krámky na nejvíce frekventovaných místech, zejména na Zámeckém náměstí, v Mlýnské a Lázeňské ulici. Někteří prodejci zůstávali v Teplicích dokonce celoročně. V lázeňském Teplickém almanachu z roku 1842 je dochován soupis obchodníků se sklem i s adresami jejich obchodů.

Teplické lázeňské domy vyhledávala jak bohatá aristokracie ze všech koutů světa, tak i lidé z chudších společenských vrstev. Každý z hostů bez ohledu na výši svého jmění však cítil potřebu přivést domů nějaký suvenýr. Ryté lázeňské sklo patřilo k nejoblíbenějšímu a nejlevnějšímu artiklu upomínkového zboží. Zastávalo nejen funkci trojrozměrné pohlednice, ale mohlo sloužit i praktickému účelu, jako nápojová číška. Trend upomínkového skla do Teplic pronikl z lázní v Karlových Varech
a Františkových lázní, kde proslul portrétními rytinami na lázeňských sklenicích vynikající rytec skla původem z Harrachova, Dominik Biemann.

V muzejní sbírce lázeňského upomínkového skla se portrétní rytina nedochovala. Nejčastějším motivem jsou veduty, tedy pohledy na významnější teplickou architekturu a památky z blízkého okolí. Jako předlohy rytcům sloužily zjednodušené grafické listy. Vždy záleželo na zručnosti rytce, jak zdařile dokázal předlohu vyrýt do skla. Rytci vozili do Teplic výrobky téměř hotové. Zhotovovali je přes zimu ve svých dílnách na Novoborsku, kde podle grafik ryli do číšek, pohárků a holb motivy známých pamětihodností z Teplic a okolí. Na teplickou tématiku se například specializoval Johann Preissler z Polevska.

Upomínkové sklo bylo buď z čirého skla nebo dekorované červenou, žlutou či modrou lazurou, jejímž prorýváním vznikaly zajímavé efekty. Častá byla i kombinace s broušením nebo malbou různobarevnými listry. Na sklence rytec obvykle nechal volné místo (medailon) pro případný monogram budoucího majitele, který mu doryl na počkání v teplickém obchodě. Móda lázeňského skla vyprchala spolu s rozvojem fotografie, až po roce 1900 zanikla docela.

Prezentované ryté lázeňské sklo je ukázkou tvarové a barevné pestrosti tohoto oblíbeného upomínkového sortimentu z doby biedermeieru (1815 – 1848). To nejzdařilejší je však vystaveno ve stálé expozici našeho muzea.

Stručně o historii a technice rytého skla:

Technika rytí se skla se dříve nazývala řezáním skla. Vyvinula se z glyptiky (rytí a řezání drahých kamenů), která byla známá již ve starověku. Dnes se k rytí skla používají měděné nebo diamantové kotoučky různých velikostí a profilů, které jsou zasazeny do rotační hřídele ryteckého stroje. Existují dvě různé techniky rytí skla – tzv. „rytí na mědi“ volným brusivem (na měděná kolečka rytec nanáší jako brusivo směs smirkového prášku s olejem) a rytí vázaným brusivem (diamantovými nebo elektritovými kotoučky) tzv. „na kamínku“, kdy je brusný již samotný kotouček, který je při rytí chlazen přívodem vody.

Za průkopníka rytého skla v barokních Čechách je považován dvorní řezač kamenů a skla Rudolfa II. Caspar Lehman. Významným pokračovatelem techniky rytého skla se ve 20. letech 20. stol. stal Stefan Rath, majitel pobočky vídeňské firmy Lobmayer v Kamenické Šenově. V 60. letech 20. stol. lze vyzdvihnout mezi rytci jméno Jiřího Harcuby, který kromě toho, že byl sám bravurním rytcem a medailérem, usiloval o zachování tradice rytého skla v Čechách. S tímto úmyslem založil v Harrachově ryteckou Školu Dominika Biemanna. Po smrti J. Harcuby v roce 2013 převzala jeho štafetu současná vynikající česká rytečka skla Pavlína Čambalová, která nyní školu vede pod názvem Škola Jiřího Harcuby. Na výuce techniky rytí skla se v Čechách významnou měrou podílejí střední uměleckoprůmyslové školy v Kamenické Šenově, Novém Boru a Železném Brodě. Mistrovství v dekorování skla rytinou představuje sklárna MOSER v Karlových Varech.

Rytí skla tedy zdaleka není zapomenutou zušlechťovací technikou a má své pokračovatele. V teplickém muzeu nyní například v osobě sklářské výtvarnice Lady Semecké, která vystavuje nejen současné ryté sklo ve III. výstavní místnosti muzea. V rámci tradiční vánoční dílny, konané letos 10. prosince, bude umělkyně pro veřejnost předvádět techniku rytí skla “na mědi“, na kterou jste srdečně zváni.

MgA. Jitka Bažantová, kurátorka sbírek užitého umění

Popisky k fotografiím:

Obr. 1: Číše s uchem, bezbarvé sklo zušlechtěné rytím a malbou růžovým listrem
Motivy: pomník Fridricha Viléma III, Ruský pomník, Pruský pomník, Rakouský pomník, Doubravská hora, Bohosudov, Duchcov, Milešovka, Škvárovník
Datace: 1. pol. 19. stol., výška: 15,8 cm

Obr. 2: Pohár na noze, bezbarvé sklo zušlechtěné rytím a malbou růžovým listrem
Motivy: Zámecké náměstí v Teplicích, Mont de Ligne, Kamenné lázně, Dvojhradí, pomníky u Varvažova, monogram C. J.
Datace: 1. pol. 19. stol. výška. 14 cm

Obr. 3: Číše, bezbarvé sklo zušlechtěné rytím a malbou růžovým listrem
Motivy: Osek, Duchcov, Bohosudov, Vilémova výšina, Škvárovník, Kamenné lázně, hrad Střekov
Datace: 1. pol. 19. stol., výška: 10 cm

Obr. 4: Holba s víkem, bezbarvé sklo, zušlechtěné rytinou, červeně lazurované
Motivy: Vilémova výšina, Milešovka, Škvárovník, Bohosudov, Duchcov, Městské lázně
Datace: 1. pol. 19. stol., výška: 17 cm

Obr. 5: Dóza s víčkem, bezbarvé sklo, zušlechtěné rytinou, červeně lazurované
Motivy: Škvárovník
Datace: 1. pol. 19. stol, průměr 7,4 cm, výška: 4,6 cm

Obr. 6: Číše, bezbarvé sklo, zušlechtěné rytinou, červeně lazurované
Motivy: Městské lázně, divadlo, Hadí lázně, Supí hrádek, Škvárovník, Milešovka, Proboštov, Bílinská skála, Duchcov, nápis „Vzpomínka na Teplice“
Datace: 1. pol. 19. stol. výška. 10,3 cm

Obr. 7: Číše s uchem, bezbarvé sklo zušlechtěné rytím a malbou různobarevnými listry
Motivy: Kamenné lázně, Apollónův chrámek, Oční lázně, Bohosudov, Slaměná chýše, Supí hrádek, Duchcov, Osek, Kaple u Chlumce, Pruský pomník, Rakouský pomník, hrad Doubravka a další, rytý nápis „Vzpomínka na Teplice 1834“
Datace: 1834, výška: 13 cm