Regionální muzeum v Teplicích, p.o.

foyer teplického zámku / vstup zdarma

HLINĚNÉ DÝMKY A HISTORIE KOUŘENÍ TABÁKU
V dnešní době velmi hojně rozšířený zvyk kouření tabákových produktů má již 3 000 let starou historii. Prvními kuřáky tabáku byli bezpochyby severoameričtí Indiáni, kteří mu přisuzovali duchovní moc jež je měla spojit s bohy. Jejich dýmky, často velmi umělecky řemeslně propracované, byly vyráběny z hlíny, kamene či dřeva. Do Evropy se tabák dostal po roce 1492, po objevení Ameriky. Anglie byla první evropskou zemí, kde dosáhlo kouření velkého rozvoje a první dýmky z bílé hrnčířské hlíny se zde začaly vyrábět na konci 16. století. Z Anglie se výroba dýmek rozšířila v průběhu 17. století nejprve do Holandska, kde se centrem výroby stalo město Gouda s více než 500 dílnami. Postupně se výroba dýmek a zvyklost kouření rozšířila dále na evropský kontinent, do Německa, Polska a Ruska, druhý jižní proud postupoval přes Španělsko, Portugalsko, Francii, do zemí okolo středozemního moře a dále do orientu.
V českých zemích se výroba dýmek, jako specializované městské cechovní řemeslo, objevuje na přelomu 16. a 17. století. Po vzoru Vídně se u nás vyráběly dýmky pálené z bílé hlíny tzv. Gypsovky. Výroba hliněných dýmek se rozvinula v některých hrnčířských oblastech, ale nedosáhla vyšší úrovně. Od 18. století vyráběly porcelánky v západních Čechách dýmky s dlouhou troubelí, tyto porcelánové dýmky se vyznačovaly rozmanitou výzdobou. Střediskem výroby dřevěných dýmek, které mají u nás největší tradici, byla Proseč na Chrudimsku, kde je řemeslná výroba doložena ve 2. polovině 18. století a zprůmyslnění výroby vedlo ke vzniku továrny ve 20. století a tradice výroby dýmek zde pokračuje i dnes. Centrem výroby dýmek na Moravě byla od 19. století Kelč u Valašského Meziříčí, kde pro dýmkařské učně vznikla v roce 1895 pokračovací škola.
Kouření dýmky bylo v minulosti na venkově výsadou ženatých mužů, sedláků. Často kouřili vojáci, kteří tabák dostávali na příděl během vojenské služby. Koncem 19. století kouřily na Valašsku dýmku také starší provdané ženy, svobodné dívky jen tajně.
Po 1. světové válce se stalo kouření dýmky společensky méněcenné a u mladé generace zvítězilo kouření cigaret.
Mgr. Kateřina Laufová