Regionální muzeum v Teplicích, p.o.

Foyer teplického zámku / vstup zdarma

220. výročí dokončení rukopisu „Pamětí“ Giacoma Casanovy

Letošního roku uplyne 220 let, kdy zde v kraji mezi hradbou Krušných hor a kopci Českého středohoří na duchcovském zámku skončila životní pouť Giacoma Casanovy (1735-1798). Nabídku do služby společníka a knihovníka hraběte Karla Josefa Valdštejna, s kterým se seznámil Casanova jako sekretář benátského vyslance Foscariniho ve Vídni, zprvu odmítl, ale po náhlém úmrtí vyslance v dubnu 1784 byl nucen hledat si nové zaměstnání. Na cestě do Drážďan a Berlína na teplickém zámku u knížete Clary-Aldringena mu Valdštejn znovu nabídl místo správce zámecké knihovny a Casanova v srpnu roku 1785 přijal.

Vzdělaný muž, doktor práv, z rodiny benátských herců, dobrodruh, hledal uplatnění v centrech moci tehdejší Evropy od Benátek, Říma, Neapole, Korfu, Cařihradu, Lyonu, Paříže, Petrohradu, Holandska, Španělska, Stuttgartu, Curychu, Ženevy až po Vídeň. Mnohde našel dobré uplatnění i velmi slušný příjem, jinde mu štěstí nepřálo, musel putovat dále, občas skončil i ve vězení pro dlužníky, znal vzdělance doby osvícenství. Ale byl by znám dnes?

Svět by ho neznal, kdyby se posledních čtrnáct let života v knihovně duchcovského zámku plně nevěnoval sepsání spisů, např. utopického pětidílného románu Icosameron (1787), proslulého popisu jeho útěku z benátského vězení: „Histoire de ma fuite des Prisons de la republique de Venise“(1788) a zejména pak pamětem svého života: „Histoire de ma vie“. (První verze rukopisu roku 1792 a druhá v roce 1798). Jako knihovník duchcovského hraběte Valdštejna měl klid pro psaní a jako návštěvník salónů teplického zámku nacházel vděčné posluchače svých pamětí.

V Teplicích na zámku viděl Casanovu rád především kníže Charles de Ligne (1735-1814), byl otcem Marie Kristiny, manželky knížete Jana Nepomuka Clary- Aldringena. Jejich literárně nadaný syn Karel (Lolo) zaznamenal v devadesátých letech 18. století takřka všechny jeho návštěvy, rozhovory s dědečkem de Ligne, názory na revoluční Francii, filosofii, divadlo, literaturu nebo magii. I další lidé uchovali v korespondenci či záznamech svých deníků mozaiku každodennosti jeho života u nás v Čechách.
PhDr. Jana Perutz Michlová