Regionální muzeum v Teplicích, p.o.

Foyer teplického zámku / vstup zdarma

Pohřbívání v nejstarších obdobích pravěku

Od nepaměti lidé vnímali posmrtný život jako něco, co neumějí definovat nebo přesně popsat. Snažili se to vyjádřit i v momentě, kdy věděli, že jim nejbližší nebo jinak spřízněný člověk, již s nimi nesdílí pozemský život. Proto se o své zemřelé starali i na cestě do posmrtného života. Byli si jisti, že duše člověka žije i po smrti, neboť je věčná. Věřili, že potřeby pozemské přetrvávají i na onom světě. Proto k pozůstatkům mrtvých vkládali předměty jejich denní potřeby: keramické nádoby, zbraně, ozdoby, šperky apod. Každý hrob tak připomínal originalitu daného člověka. Podle do hrobu vložených předmětů víme, jaké nástroje zemřelý používal a jakými předměty se obklopoval. Zajímavé jsou zejména různé ozdoby a šperky, které nacházíme v ženských hrobech.
Ve sbírkách teplického muzea se z nejstaršího období pravěku nacházejí hroby kultury se šňůrovou keramikou, zdobenou otisky šňůry. U nás se tato kultura objevila v období 2900/2800 až 2500 př. Kr. Lidé této kultury se na našem území živili především pastevectvím. Nejčastěji se nacházejí kostrové hroby s lidskými ostatky ve skrčené poloze, tzv. skrčenci, orientovaní hlavou směrem k západu. Ženské a mužské hroby se odlišují především výbavou. Hroby bojovníků obsahovaly válečné sekeromlaty, ženské hroby především ozdoby.
Další způsob pravěkého pohřbívání připomínají nálezy tzv. žárových hrobů, které spojujeme s kulturami, jež vyjadřovaly pomíjivost lidského těla pálením jeho pozůstatků i s předměty denní potřeby. Popel se zbytky mrtvých se ukládal do hliněných nádob tzv. popelnic. Z období mladší a pozdní doby bronzové se tak nacházejí velká pohřebiště tzv. popelnicová pole. Podle nich byly tyto kultury pojmenovány jako kultury popelnicových polí, které však v rámci Evropy tvořily regionální skupiny. V severozápadních Čechách byly zachyceny lužická a knovízská kultura/skupina z období 950 až 730/700 př. Kr. V žárových hrobech se na našem území nacházejí též zbytky bronzových šperků nebo hliněné přesleny a kamenné nástroje.
Vybrané vzácné nálezy z kostrových a žárových hrobů z muzejních sbírek (například náhrdelník ze zubů psa, lišky, vydry a jezevce), které byly objeveny při archeologických výzkumech v severozápadních Čechách, si můžete v měsíci únoru zdarma prohlédnout ve foyer teplického zámku jako exponát měsíce.
Mgr. Jaroslav Hudec