Regionální muzeum v Teplicích, p.o.

Knihovna Regionálního muzea v Teplicích pečuje o fond 85.000 svazků odborné literatury a knižních sbírek. Badateli jsou vyhledávány knihy ze sbírek  rukopisů, starých tisků, bibliofilií  a regionální literatury. Ve správě knihovny jsou také dva typy historických knihoven, klášterní knihovna cisterciáků v Oseku a zámecká knihovna rodiny Clary–Aldringenů, doplněná o soubor rozličných vydání děl Johanna Wolfganga Goetha a Friedricha Schillera. Pro zodpovídání bibliografických a faktografických dotazů slouží  pro uživatele knihovny také internetové vyhledávání.

Fond odborné literatury je systematicky doplňován o knihy a časopisy (120 titulů) z  řady vědních oborů zastoupených v muzeu. Jedná se především o literaturu dějepisnou, archeologickou, uměleckohistorickou, z přírodovědy je zastoupena literatura z botaniky, zoologie, mineralogie, geologie a paleontologie. Orientaci v klasifikaci a pojmech rozličných odvětví lidské činnosti slouží badatelům příruční knihovna ve studovně knihovny. Vyhledávaným pramenem je fond regionální literatury, unikátní sbírkové literatury sedmnáctého až dvacátého století k dějinám Teplicka. Zaujme například ucelená řada soupisů lázeňských hostů, které byly vydávány každým rokem od  1800 do konce roku  1938. V nevelké sbírce rukopisů nalezneme dva objemné iluminované zpěvníky, graduál z roku 1560 a kancionál z roku 1566 českého literátského bratrstva v Teplicích, zhotovené v pražské dílně Jana Táborského z Klokotské hory.  Badatelsky je zajímavý soubor rukopisných soupisů lázeňských hostů z osmnáctého století. Fond starých tisků (z let 1501 – 1850) obsahuje vzácná vydání bohemikální literatury, první české tištěné bible, bylináře, kroniky, dějepisná pojednání, memoárovou  i teologickou literaturu.    

Vysokou úroveň české knižní kultury a snahy o obrodu moderní umělecké knižní vazby dokumentuje sbírka bibliofilií a faksimilií. Obdiv zasluhují práce českých knihařů 20. století, L. Bradáče, O. Blažka, K. Dudeška, manželů Jiroutových, J. Svobody, L. Hodného st. a dalších.               

Muzejní knihovna pečuje též o 24.000 svazků klášterní knihovny cisterciáků v Oseku v původním barokním mobiliáři z roku 1725. Obsahuje řadu prvotisků, rukopisů a bohemikální literaturu, pozoruhodné jsou gotické, renesanční a barokní vazby mnohých knih. Nalezneme zde stopy zmizelých šlechtických knihoven Rožmberků a Valdštejnů nebo českých humanistů 16. století. Na 18.000 svazků bývalé zámecké knihovny rodiny Clary–Aldringenů dokumentuje myšlenkové proudy ovlivňující v minulosti kulturu našich zemí. Latinský nápis v barokní knihovně v Oseku „Non spectaculo sed usui“ (Ne k podívané, ale k užívání) vyjadřuje i dnešní smysl práce knihovníků.                                                                                            

PhDr. Jana Perutz Michlová