Regionální muzeum v Teplicích, p.o.

Druhé upravené vydání publikace Jany Michlové přibližuje jednu část sbírek knihovny Regionálního muzea v Teplicích. Nepředstavuje svazky knih s množstvím listů a s ilustracemi v zajímavých vazbách, ale skromné jednolistové tiskoviny - plakáty, tzv. divadelní cedule. Knihovna muzea eviduje 265 kusů těchto tisků. Jsou významným pramenem pro poznání počátků a vývoje divadelního umění v Teplicích a současně přispívají k doplnění dějin divadla v českých zemích. Převážná většina cedulí se týká představení v divadle na zámku nebo v městském divadle. Šestina tisků informuje o divadelních představeních v sále Městských lázní, převážně se jedná o vystoupení teplických divadelních ochotníků v první polovině devatenáctého století. Další cedule jsou dokladem o konání rozličných koncertů, bálů, baletů, vystoupení kouzelníků apod. v sále Zahradního domu na okraji zámeckého parku. Neuměle působící ilustrace v záhlaví některých cedulí měly vzbudit zvědavost a přilákat diváky na produkce provazochodců či tanečnic na laně, vzduchoplavců, krasojezdců, eskamotérů a strůjců velkolepých ohňostrojů, jejichž akce se konaly na volných prostranstvích, v parcích, na rybníku nebo náměstí. Diváci se nechali rádi okouzlit tajemnými a oslnivými efekty na scéně.

Nejstarší cedule zvou na představení „Dvorního knížecího Zámeckého divadla v Teplicích“. Jsou tištěny na ručním papíře, uvádí formuli o úředním povolení, v záhlaví bývá státní znak habsburské monarchie, pod ním název divadelní společnosti se jménem ředitele, většími typy písma název hry, podtitul, označení zda se jedná o komedii, operu, zpěvohru - singšpíl apod. a počet jednání. Na uvádění jmen autorů se ještě na počátku 19. století příliš nedbalo, z reklamních důvodů se uváděla jména cizinců nebo přeloženo z …, jména režisérů a překladatelů se neuváděla, ale naopak jména baletních mistrů se zdůrazňovala, a zmiňována byla také jména tvůrců dekorací. Jména herců se uváděla pouze příjmením s označením pan, paní, slečna. Uvedeno bývalo místo a hodina konání, většina představení v zámeckém divadle začínala v šest hodin odpoledne. Nechybí důležitý údaj o pokladně, která bývala spojena s místem ubytování ředitele společnosti, ochotníci mívali pokladnu v cukrárně pana Andrého. Datum konání na nejstarších cedulích zámeckého divadla z přelomu 18. a 19. století není uveden, nacházejí se zde pouze slova: dnes nebo je uveden den a měsíc, rok chybí. Cedule tiskli místní tiskaři, ale jména nejsou do poloviny 19. století uvedena. Teprve úřední nařízení po revolučním roce 1848 nám dává jejich přehled. V Teplicích tiskli pro divadelní společnosti: Medau, Jan Nepomuk Jeřábek, Alexandr Helm a August Copek. S provozováním divadla souvisí další typy tisků - tzv. abšídy. Divadelní cedule roznášeli po domácnostech města nosiči cedulí. Každý z nich očekával peněžní odměnu, před odjezdem společnosti z města proto chodili po domech s cedulemi na rozloučenou - abšídy (Abschied). Textem abšídu bývala básnička, která odrážela s humorem strasti kočovného života. Obdobně herci - nápovědy obcházeli domy s drobnými tisky, připomínkami příjezdu či odjezdu souboru s názvem: Pomněnka, ta obsahovala program, obsazení rolí, básničky apod. Uchování těchto skromných tisků nám dnes dovoluje: Nezapomenout…

Michlová, Jana. ZÁMECKÉ DIVADLO V TEPLICÍCH. Divadelní cedule ve sbírce knihovny muzea. Teplice : Regionální muzeum v Teplicích, 2014. 101 s. ISBN 978-80-85321-68-5, 130,- Kč - VYPRODÁNO