Regionální muzeum v Teplicích, p.o.

DeutschDeutsch EnglishEnglish ČeskyČesky

Nacházíte se na starých webových stránkách. Teplické muzeum má nové webové stránky. ODKAZ ZDE

Profil v síti Facebook

Nacházíte se na starých webových stránkách. Teplické muzeum má nové webové stránky. ODKAZ ZDE

Muzeum Teplice Expozice Lázeňství → „I. část“

Lázeňství

fotografie Balthasar Permoser, Objevení teplickcých pramenů, kámen, kolem roku 1700

fotografie Šanov kolem roku 1830, v popředí Sirné lázně, za nimi Vojenské lázně, vlevo od nich Kamenné a Hadí lázně

fotografie Šanov kolem roku 1830, v popředí Sirné lázně, za nimi Vojenské lázně, vlevo od nich Kamenné a Hadí lázně

fotografie Anonym, Mužský bazén v Městských lázních, olej na plátně, 2. pol. 19. stol.

I. část

Archeologické nálezy z blízkosti pramenů dokládají, že je lidé znali již v pravěku, především však keltské a římské mince z období přelomu 2. a 1. století před n. l. až po 4. stol. n. l. vhazované do Pravřídla přiřazují Teplice k nejstarším českým a středoevropským lázním. První písemná zmínka o nich je obsažena ve Vincentiově kronice z 12. století a dokládá založení ženského benediktýnského kláštera „u teplých vod k poctě sv. Jana Křtitele“ královnou Juditou, manželkou Vladislava II. U kláštera vzniklo koncem 13. století město Teplice. Již ve 14. století „lázně u sv. Jana“ patřily ke známým lázním v Čechách i v okolních zemích. V době husitských válek jeptišky byly z Teplic vypuzeny a jejich majetek přešel do rukou šlechty.

Úroveň lázní se povznesla zásluhou Volfa z Vřesovic, který vlastnil Teplice v letech 1543 - 1569. Volfova rodina měla vlastní lázeň a tu používali také saští kurfiřti, kteří sem jezdili od roku 1550 s celým dvorem. Od roku 1585 do roku 1634 patřily Teplice rodu Vchynských. Výstavba zděných budov městských a panských lázní v této době, lepší podchycení vývěrů a výsledky léčby přiřadily Teplice mezi přední lázeňská místa v Evropě.

V průběhu třicetileté války  se stali majiteli panství a města Aldringenové. Jejich nástupci Clary-Aldringenové vlastnili teplický zámek a velkostatek do roku 1945. Po třicetileté válce (1618 - 1648) v dosud převážně jazykově českém městě získalo většinu německy mluvící obyvatelstvo.

Po zklidnění poměrů v druhé polovině 17. století opět vzrostl zájem o lázně. Své návštěvy obnovil saský kurfiřt a jezdil sem se svým doprovodem po celá desetiletí. Lázně od roku 1697 měly svého lékaře a o něco později tu byla založena lékárna. Pro návštěvnost lázní byla důležitá dopravní dostupnost. Od roku 1732 přes Teplice vedlo pravidelné poštovní spojení do Karlových Varů a od roku 1752 do Drážďan. I tato okolnost přispěla k tomu, že Teplice v 2. polovině 18. století byly nejnavštěvovanějšími lázněmi v Čechách a mohly se měřit s proslulými německými, rakouskými, francouzskými a italskými  lázněmi.

Z exponátů k obdobím od 12. do konce 18. století upoutají předměty nalezené v letech 1953 - 1957 na zámeckém nádvoří při odkrývání základů dávno zaniklé klášterní basiliky, chrliče ve tvaru lvích hlav sloužící v městských lázních k výtoku termální vody do bazénu pro koupání mužů a znamení obytných domů, v nichž se ubytovávali lázeňští hosté. Barokní reliéf vytesaný saským sochařem Balthasarem Permoserem zpodobuje legendu o objevení teplických pramenů pastýři prasat vladyky Kolostuje.

Mgr. Jitka Budinská
 

Nacházíte se na starých webových stránkách. Teplické muzeum má nové webové stránky. ODKAZ ZDE

TM design Grafika Clickmedia Webdesign Vytvoření webových stránek