Regionální muzeum v Teplicích, p.o.

Mnoho druhů motýlů nakladlo svá vajíčka, která budou přezimovat, aby se z nich při prvních jarních paprscích vylíhly malé housenky. Jiné zase přezimují ve stádiu housenky nebo kukly, ty jsou zalezlé v hlíně, pod kameny, v lesní hrabance nebo v travnatém podrostu. Jsou ale motýli, kteří přečkávají zimu jako dospělci. Některé druhy baboček a žluťásek řešetlákový si hledají své úkryty před zimou v dutinách stromů, pod převisy nebo v jeskyních. Často tak zavítají i do našeho obydlí, kde hledají úkryt na půdě či ve sklepě. Řada druhů motýlů ovšem čeká právě na toto počasí a někteří dokonce potřebují ke své proměně v motýla příchod prvních mrazíků. Podobné je to i v brzkém jaru, kdy se řada motýlů líhne již koncem února a případný mráz jim v jejich životním poslání nikterak nezabrání. Příkladem může být několik druhů píďalek, jejichž žlutá nebo hnědá barva křídel plně koresponduje s barvami podzimu. Motýly často najdeme sedět na kmenech stromů nebo ve spadaném listí. Zvláštností těchto druhů jsou samičky, které mají křídla redukovaná do podoby krátkých pahýlků nebo jim křídla zcela chybí. Tato výhodná strategie umožňuje samičkám za větrného počasí pohodlnější cestu do korun stromů. Tam začnou vypouštět ze zadečku feromon, který usnadňuje samečkům jejich nalezení. K tomu samci využívají hřebenitá tykadla, s jejichž pomocí vyhledávají neoplozené samice. Ty pak vajíčka nakladou na větvičky poblíž pupenů, které při jarním rašení budou první potravou právě narozených housenek. Motýli mají vysokou chladovou odolnost a způsobilost překonávat výkyvy a extrémy podzimního počasí. Vyrazte dnes do lesa, na zahradu či do parku a třeba se s těmito otužilci potkáte. Procházka v přírodě je přeci nejlepší lék na případné podzimní chmury.
Miroslav Žemlička, kurátor přírodovědných sbírek a odborník na motýli (lepidopterolog)