Regionální muzeum v Teplicích, p.o.

DeutschDeutsch EnglishEnglish ČeskyČesky

Otevírací doba a vstupné

EXPOZICE
Prohlídky s průvodcem celoročně
každou celou hodinu
úterý - neděle 10 - 12 a 13 - 17
50 / 30 Kč

VÝSTAVY
úterý - pátek 12 - 17 hodin
sobota a neděle 10 - 12 a 13 - 17
30 / 20 Kč

Vnitřní nádvoří zámku

fotografie Severní průčelí východního křídla zámku. Vlevo pozůstatky budovy románského kláštera před rekonstrukcí v roce 2006

fotografie Novodobá nástavba nad románskou kryptou a vyznačená část půdorysu klášterního kostela

fotografie Kolostujovy věžičky, vlevo barokní voliéra, vpravo vstup na panskou oratoř děkanského kostela

fotografie Novobarokní balkón přistavěný v 90. letech 19. století k renesanční budově

fotografie Východní křídlo zámku, původně součást románské stavby kláštera, v níž byla kapitulní síň a společná ložnice, před rekonstrukcí v roce 2006

Plocha nádvoří byla obydlena již v době hradištní, avšak stopy po osídlení překryla stavba románského kostela sv. Jana Křtitele dokončená kolem roku 1200. Kostel patřil ke klášteru benediktinek, založenému královnou Juditou asi v 60. letech 12. století. Mateřským domem nového konventu byl klášter benediktinek na pražském Hradě u sv. Jiří. Úzké vztahy mezi oběma kláštery prokazují také pozůstatky basiliky odkryté na vnitřním nádvoří zámku archeologickým výzkumem v letech 1954-57. Byla to trojlodní basilika se třemi apsidami a dvěma věžemi, jejíž půdorys je dnes kamennými prvky vyznačen na nádvoří. V kryptě se dochovaly románské sloupy a další části původní architektury. V hrobu v kapli na severní straně basiliky se nacházely kosti ženy, které antropolog Emanuel Vlček určil jako pozůstatky zakladatelky kláštera královny Judity. Ke kostelu ve středověku přiléhaly laikům uzavřené části kláštera, z nichž zůstaly zbytky románského a gotického zdiva ve východní, jižní a západní budově starého zámku, obklopujících toto nádvoří. Východní, dnes opravovená budova, pochází z počátku 13. století. Bývala v ní kapitulní síň a dormitář (společná ložnice řeholnic). Uvedené stavby uzavíraly rajský dvůr se studnou.
Klášter poškozený v neklidných dobách husitských válek řeholnice ve 30. letech 15. století opustily. Ve 2. polovině 15. století z klášterních budov vznikalo sídlo královny Johany, manželky Jiřího z Poděbrad, ale za dalších rychle se střídajících majitelů teplického panství se zřejmě prováděly jen nutné opravy. Až v době Volfa z Vřesovic (1543-69) byly odstraněny narušené zdi klášterního kostela a na jeho místě vznikla později zahrada, začal se stavět zámecký kostel a hlavní budova zámku. Dokončení této budovy a markantní proměna budov na nádvoří v duchu renesance proběhla za Vchynských, kteří drželi Teplice v letech 1585-1634. Přestavěné budovy kláštera se nazývaly starý zámek. V době sporů s měšťany o právo várečné Radslav Vchynský v 80. letech 16. století přeměnil východní křídlo na pivovar, který zde fungoval do roku 1696. Kolem roku 1600 vznikl renesanční altán lidově zvaný Kolostujovy věžičky podle vladyky z pověsti o objevení teplých pramenů a vedle něho terasovité Ptačí schody, které spojovaly „menší zahradu“ u zámku s „dolní,“ v níž se též chovali bažanti a jiní ptáci. V přízemí budovy navazující na hlavní trakt byla zřízena grotta (umělá jeskyně). Pozdně renesanční kamenná dekorace s figurami zvířat na průčelí je připisována nizozemským řemeslníkům.
Barokní fáze přestavby zámku probíhající za Clary-Aldringenů se na tomto prostoru projevila úpravou zahrady a schodiště vedoucího do dolní zahrady, s níž souvisela výstavba voliéry, přisuzovaná panskému staviteli Christianu Laglerovi.
Zámecký kostel byl upraven na přelomu 18. a 19. století ve stylu romantizující gotiky a stal se první architekturou v českých zemích pojednanou v tomto duchu. Podobně byly provedeny fasády na parkovním průčelí východní a jižní budovy. Na jižním křídle byly vylomeny nové arkády a východní budova, užívaná po zrušení pivovaru jako sýpka, byla přeměna na kanceláře a byty. V letech 1806-08 byl postaven domek pro zahradníka (dnes objekt zv. Šárka).
Po roce 1890 přibyl novobarokní balkón na renesanční budově, nová balustráda na severním okraji nádvoří a proběhly několikeré zahradnické úpravy volného prostranství.
Nynější stav plochy nádvoří je výsledkem několika etap úprav probíhajících od skončení odkryvů basiliky v roce 1957 až do roku 1991. V roce 2006 začala rekonstrukce východního křídla, s níž byl spojen archeologický průzkum, jehož výsladk si můžete prohlédnout v expozici Po stopách zaniklého kláštera v Teplicích.
Mgr. Jitka Budinská

Regionální muzeum v Teplicích
Příspěvková organizace Ústeckého kraje specializující se na archeologii, historii a přírodu severozápadních Čech. Značnou pozornost věnuje dokumentaci sklářství, keramiky, cínařství a lázeňství a správě vzácných knižních sbírek.

Mapa stránek | Kontakty |  |  Upozorňujeme návštěvníky, že prostory teplického muzea jsou monitorovány kamerovým systémem a veškeré akce digitálně dokumentovány.

TM design Grafika Clickmedia Webdesign Vytvoření webových stránek