Regionální muzeum v Teplicích, p.o.

DeutschDeutsch EnglishEnglish ČeskyČesky

Expozice
otevřeny denně kromě pondělí
10-12 a 13-17 hodin
Prohlídky pouze s průvodcem každou celou hodinu.

Vstupné

  • plné 50,- Kč/ snížené 30,- Kč
  • děti do 6 let zdarma

Výstavy 
otevřeny denně kromě pondělí
úterý až pátek 12-17 hodin
sobota a neděle 10-12 a 13-17

Vstupné 

  • plné 30,- Kč / snížené 20,- Kč
  • děti do 6 let zdarma

Exponáty měsíce 2007

Exponát měsíce února

"Pictura est laicorum scriptura" aneb ostatkový obraz ze sbírek teplického muzea

Jako exponát pro měsíc únor jsme se rozhodli prezentovat jeden ze sbírkových předmětů, který je možno zařadit do kategorie tzv. klášterních prací (Klosternfrauenarbeiten). Tyto specifické výrobky klášterních dílen leží na pomezí umělecké a lidové tvorby. Nevykazují však typické znaky ani jedné z těchto dvou kategorií, a proto zůstávaly dlouho opomíjeny jak v uměleckohistorických tak etnografických kruzích. Nejlépe je možno tento druh tvorby přiřadit k okruhu devocionálií spadajících do sféry religiózního národopisu. Období rozkvětu klášterních prací spadá do přelomu 17. a 18. století s přesahem do století 19. a logicky tak bývají zastíněny výraznějšími projevy pozdně barokního umění. Z hlediska poznání různých forem lidové zbožnosti však mají svou nezastupitelnou úlohu. Jejich hlavním smyslem totiž bylo podněcování osobní zbožnosti a v období protireformace se staly prostředkem šíření katolické víry mezi široké vrstvy obyvatel. Výtěžek z jejich prodeje se zároveň stal výrazným zdrojem příjmů pro výrobce – tj. především dílny ženských klášterů. Jejich produkce byla rozsáhlá, my se však zaměříme na jeden z typických klášterních výrobků, jímž je tzv. skříňkový obraz. Tyto zdobené skříňky s profilovanými rámy často plnily funkci domácích oltářů a podle techniky a použitých materiálů je můžeme dělit do několika skupin. K nejčastěji vyráběným typům skříňkových obrazů patří právě trojrozměrné obrazy s ostatky svatých, které v barokních intencích plynně navazují na středověkou úctu k světcům a jejich ostatkům. Kromě oficiální úcty spojené s poutěmi a velkými zemskými svátky se již ve středověku objevují relikviáře ve formě šperku, které díky ochranné funkci amuletu vstupovaly přímo do soukromí obyčejných lidí. Vrchol ostatkového kultu však nastává v období baroka, kdy se v bohatě zdobených ostatkových skříních pojí světská nádhera s pomíjivostí a nutí kolemjdoucí k zamyšlení nad smyslem lidského života s odkazem na „memento mori“ a život věčný. Ostatkové skříňkové obrazy s ostatky a vyobrazením různých biblických námětů či postav světců vyráběné v klášterních dílnách můžeme rozdělit do několika skupin podle použitých dekoračních technik a materiálů. Ostatek světce byl většinou umístěn v centrální části a obklopen zdobným rámcem. Druhou možností kompozice, použité i na vystaveném exponátu, je centrální umístění drobné devoční grafiky, miniaturní tempery či akvarelu obklopeného několika ostatky světců zabalených v gáze a opatřených papírovou páskou se jménem světce. Obličeje a končetiny postav byly často malovány na pergamenu a následně kombinovány s plátnem, hedvábím, voskem, slepotiskem, kovovým filigránem, dracounem či umělými květy. Vzácněji se barevné či monochromní obrázky vyšívaly vlasy nebo jemnou nití, případně se malba doplňovala ornamenty z nalepených látek, okvětních plátků rostlin či ptačích pírek a motýlích křídel. Okolní dekor a způsob jeho provedení závisel zcela na možnostech a zručnosti tvůrkyně. Nejčastěji používanou výzdobnou technikou byl tzv. boullion, při jehož užití se plocha obrazu zdobila drobným rostlinným dekorem vytvořeným z točených kovových drátků pro zvýšení efektu dále zlacených, stříbřených nebo pocínovaných. Kovové drátky se mohly kombinovat i s točenými textiliemi, čímž vzniká tzv. „leonské předivo“. Drátěná výzdoba se následně doplnila perličkami, kameny nebo textilními, skleněnými, voskovými, papírovými či sušenými květy a lístky. Podobným způsobem se pozadí ostatků zdobilo i při použití tzv. „římské práce“, jejíž provedení si můžeme prohlédnout i na vystaveném obrazu. Složitá ornamentální kompozice je zde vytvořena pomocí stočených ruliček papíru, jejichž pohledová hrana byla následně pro zvýšení efektu zlacena nebo barvena. V kombinaci s barevnými sklíčky, korálky a perličkami tak vznikla kompozice vizuálně připomínající přihrádkový email.   Vystavený obraz obsahuje ostatky celkem čtyř světců – svatého Valentina, Celestina, Urbana a svaté Gertrudy. V centrální části je umístěn obraz světce malovaný temperou na papíře, který má pravděpodobně představovat kombinaci vyobrazení všech světců, jejichž ostatky obraz obsahuje. Pokud bychom se měli přiklonit k jednomu z nich, byl by to nejspíše Petr Celestýn.  

PhDr. Bohuslava Chleborádová

Literatura:

Jan ROYT, Obraz a kult v Čechách 17. 18. století, Praha – Karolinum 1999.

Hana Dvořáková, Kláštěrní práce, in: Starožitnosti a užité umění 12/1996, s. 8-9.

Hynek RULÍŠEK, Postavy, atributy, symboly. Slovník křesťanské ikonografie, Hluboká nad Vltavou – Alšova Jihočeská galerie 2005.

Regionální muzeum v Teplicích
Příspěvková organizace Ústeckého kraje specializující se na archeologii, historii a přírodu severozápadních Čech. Značnou pozornost věnuje dokumentaci sklářství, keramiky, cínařství a lázeňství a správě vzácných knižních sbírek.

Mapa stránek | Kontakty | Upozorňujeme návštěvníky, že prostory teplického muzea jsou monitorovány kamerovým systémem a veškeré akce digitálně dokumentovány.

TM design Grafika Redakční systém Clips Redakční systém Clickmedia Webdesign Vytvoření webových stránek