Nacházíte se na starých webových stránkách. Teplické muzeum má nové webové stránky. ODKAZ ZDE
Nacházíte se na starých webových stránkách. Teplické muzeum má nové webové stránky. ODKAZ ZDE
Muzeum Teplice Archiv Exponáty měsíce Exponáty měsíce 2010 → „Exponát měsíce září“
Těžítko s českými granáty, hutně zdobené a tvarované, VOŠS a SŠ Nový Bor, 2007, výška 125 mm
Budova sklářské školy se školní galerií, prodejnou skla, dílnami pro malování, broušení a rytí skla na Palackého náměstí
Těžítko s českými granáty
Skleněné těžítko ve tvaru jablka s českými granáty vyrobili žáci Vyšší odborné školy sklářské a Střední školy sklářské v Novém Boru. Předmět vypovídá nejenom o dokonalé řemeslné zručnosti, ale i technologických znalostech, které studenti pod odborným vedením mistrů a učitelů na této škole získávají. Tradice této školy trvá již sto čtyřicet let a její výrobky jsou obdivovány po celém světě. Český granát (pyrop) zbarvený železem a chrómem krvavě červeně až černočerveně se svými typickými oblými zrny se od nejstarších dob nalézal v Českém středohoří u Měrunic a v náplavech v Třebívlicích a v Podsedicích. Pyropu se přisuzují zázračné schopnosti, např. že zvyšuje vitalitu, ozdravuje krev, srdce, pomáhá při zánětech, hormonálních poruchách a také působí jako prevence proti rakovině. První skleněná těžítka tvarovaná a dekorovaná na huti byla ve tvaru bochánku, následovala kulovitá, vejčitá, houbovitá, hranolovitá, oválná a mnoho dalších
i neobvyklých tvarů. Povrch zůstával hladký nebo se dále zušlechťoval broušením, rytinou, malbou, leptáním, irisováním, pískováním a dalšími technikami ve sklářství běžně používanými.
Nejstarší písemná zmínka o výrobě těžítek v Čechách je z roku 1847, a to ve sklárně novosvětské. V této huti vyráběli kolem poloviny 19. století těžítka bochánkovitého tvaru, která byla doplněná na vrcholu malou vázičkou zvonovitého tvaru se zatavenými bílými nitěmi. Jedná se o těžítka zdobená technikou millefiori, tj. tisíce květů.¹ Ve výrobku, vytvořeném touto technikou, uvidíme velké množství pestrobarevných květů. Oblíbená byla také těžítka z průhledného skla se zatavenými keramickými plastikami, např. reliéfními podobiznami významných osobností, květinami nebo zvířaty. Dále následovala těžítka z vrstveného skla, u kterých byly horní barevné vrstvy probrušovány. Není možné uvést všechny barevné kombinace a techniky užívané při výrobě, záleželo na fantazii každého skláře. Většinou se jednalo o individuální výrobu a proto sklárnu, kde tento originální výtvor vznikl, těžko dnes někdo určí. Nejpočetnější skupinu tvoří těžítka s jedním nebo více květy a lístky uvnitř předmětu. Tyto květy si skláři doma sami připravovali nad kahanem. Květy zpravidla vybíhaly z jádra, které bylo zdobeno různobarevnou drtí (tzv. obalovačkou). Dalšími vhodnými materiály používanými ke zdobení jádra jsou kovové plíšky, dráty a fólie z mědi a stříbra, barevné střípky, skleněné nitě a sklářský písek. Zajímavý efekt vytváří ve skle slída, která vzbuzuje dojem stříbra.Ve 20. a 30. letech dvacátého století byla žádaná těžítka s fotografickým obrazem na keramické destičce. Stále vyráběná a působivá jsou též těžítka se vzduchovými bublinkami, rozmístěnými ve skle stejnoměrně nebo nahodile. Všem návštěvníkům muzea přeji, aby jim pohled na těžítko přinesl štěstí.
Hana Vilímová
Literatura ¹ Gelnar, M.: Sklo, doba, lidé – 5/2008
Regionální muzeum v Teplicích
Příspěvková organizace Ústeckého kraje specializující se na archeologii, historii a přírodu severozápadních Čech. Značnou pozornost věnuje dokumentaci sklářství, keramiky, cínařství a lázeňství a správě vzácných knižních sbírek.
| Upozorňujeme návštěvníky, že prostory teplického muzea jsou monitorovány kamerovým systémem a veškeré akce digitálně dokumentovány.