Nacházíte se na starých webových stránkách. Teplické muzeum má nové webové stránky. ODKAZ ZDE
Nacházíte se na starých webových stránkách. Teplické muzeum má nové webové stránky. ODKAZ ZDE
Muzeum Teplice Archiv Exponáty měsíce Exponáty měsíce 2018 → „Exponát měsíce března“
Foyer teplického zámku / vstup zdarma
Letošního roku uplyne 220 let, kdy zde v kraji mezi hradbou Krušných hor a kopci Českého středohoří na duchcovském zámku skončila životní pouť Giacoma Casanovy (1735-1798). Nabídku do služby společníka a knihovníka hraběte Karla Josefa Valdštejna, s kterým se seznámil Casanova jako sekretář benátského vyslance Foscariniho ve Vídni, zprvu odmítl, ale po náhlém úmrtí vyslance v dubnu 1784 byl nucen hledat si nové zaměstnání. Na cestě do Drážďan a Berlína na teplickém zámku u knížete Clary-Aldringena mu Valdštejn znovu nabídl místo správce zámecké knihovny a Casanova v srpnu roku 1785 přijal.
Vzdělaný muž, doktor práv, z rodiny benátských herců, dobrodruh, hledal uplatnění v centrech moci tehdejší Evropy od Benátek, Říma, Neapole, Korfu, Cařihradu, Lyonu, Paříže, Petrohradu, Holandska, Španělska, Stuttgartu, Curychu, Ženevy až po Vídeň. Mnohde našel dobré uplatnění i velmi slušný příjem, jinde mu štěstí nepřálo, musel putovat dále, občas skončil i ve vězení pro dlužníky, znal vzdělance doby osvícenství. Ale byl by znám dnes?
Svět by ho neznal, kdyby se posledních čtrnáct let života v knihovně duchcovského zámku plně nevěnoval sepsání spisů, např. utopického pětidílného románu Icosameron (1787), proslulého popisu jeho útěku z benátského vězení: „Histoire de ma fuite des Prisons de la republique de Venise“(1788) a zejména pak pamětem svého života: „Histoire de ma vie“. (První verze rukopisu roku 1792 a druhá v roce 1798). Jako knihovník duchcovského hraběte Valdštejna měl klid pro psaní a jako návštěvník salónů teplického zámku nacházel vděčné posluchače svých pamětí.
V Teplicích na zámku viděl Casanovu rád především kníže Charles de Ligne (1735-1814), byl otcem Marie Kristiny, manželky knížete Jana Nepomuka Clary- Aldringena. Jejich literárně nadaný syn Karel (Lolo) zaznamenal v devadesátých letech 18. století takřka všechny jeho návštěvy, rozhovory s dědečkem de Ligne, názory na revoluční Francii, filosofii, divadlo, literaturu nebo magii. I další lidé uchovali v korespondenci či záznamech svých deníků mozaiku každodennosti jeho života u nás v Čechách.
PhDr. Jana Perutz Michlová
Regionální muzeum v Teplicích
Příspěvková organizace Ústeckého kraje specializující se na archeologii, historii a přírodu severozápadních Čech. Značnou pozornost věnuje dokumentaci sklářství, keramiky, cínařství a lázeňství a správě vzácných knižních sbírek.
| Upozorňujeme návštěvníky, že prostory teplického muzea jsou monitorovány kamerovým systémem a veškeré akce digitálně dokumentovány.