Nacházíte se na starých webových stránkách. Teplické muzeum má nové webové stránky. ODKAZ ZDE
Nacházíte se na starých webových stránkách. Teplické muzeum má nové webové stránky. ODKAZ ZDE
Muzeum Teplice Archiv Exponáty měsíce Exponáty měsíce 2018 → „Exponát měsíce června“
Foyer teplického zámku / vstup zdarma
Bourec morušový
Bourec morušový (Bombyx mori) je noční motýl pocházející z Číny a ve volné přírodě se již nevyskytuje. Ze zápředků jeho kukel se zpracovává vlákno známé jako pravé hedvábí. V Číně se tento druh chová již přes 5000 let a za tuto dobu domestikace ztratil schopnost letu. V dávné historii bylo hedvábí ceněno zlatem. Tajemství výroby se v Číně přísně střežilo a za vývoz vajíček nebo semen moruše hrozily ty nejpřísnější tresty. Jeho propašování se však nakonec podařilo a chov bource se rozšířil do okolních zemí.
Život dospělého motýla je velmi krátký. Nemá vyvinuté ústní ústrojí, a proto nemůže přijímat potravu. Jeho hlavním úkolem je rozmnožení. Po spáření klade samička světle žlutá vajíčka a poté oba dospělci umírají. Vajíčka přezimují a v této fázi vydrží do května příštího roku. Housenky měří po vylíhnutí pouze několik milimetrů. Jejich jedinou potravou jsou listy moruše. Vývoj housenek trvá přibližně 33 dnů a jejich velikost se postupně zvětší na délku přes 8 cm. Za tuto dobu musí čtyřikrát svléknout pokožku, která neroste. Poté přestávají přijímat potravu a začínají budovat pevný kokon. Při stavbě zápředku vypouští housenka tenké, pevné a přes kilometr dlouhé vlákno. Na závěr se přemění v kuklu, v níž během dvou týdnů proběhne kompletní přeměna v motýla. Ten po proražení kukly vyleptá otvor v kokonu a vylézá z něho ven. Pro účely zpracování hedvábí se musí kokon desátý den 5 minut povařit. Dojde tak k usmrcení kukly a k rozpuštění látky podobné lepidlu, která drží kokon pohromadě. Po vyndání z vody a vychladnutí je možné vlákno bez problému navinout.
Pro výrobu hedvábí se využívá i jiných druhů motýlů. Není tak kvalitní, a proto se mu říká plané. Nejznámější z okruhu planého hedvábí je tussah. Získává se ze zámotku martináče čínského (Antheraea pernyi). Je to velký motýl s rozpětím křídel přes 12 cm. Barva křídel je světle hnědá s výraznými oky. Druh vytváří i tmavohnědé variace. Velkou výhodou jsou dvě generace ročně. Robustní samičky kladou přibližně 200 vajíček. Vývoj housenek trvá 35 až 40 dní a dokončují ho přeměnou v kuklu ve vybudovaném bílém kokonu. Hlavní potravou je dub žlázonosný, ale v našich podmínkách postačí jakýkoliv druh dubu.
Dalším ze skupiny tussahového hedvábí je fagara. Při výrobě se zpracovává hnědé vlákno, které produkují housenky exotického martináče (Attacus atlas), jenž patří k největším motýlům na světě. Jeho domovinou jsou tropické a subtropické pralesy jihovýchodní Asie. V rozpětí křídel dosahuje úctyhodných 30 cm s celkovou plochou 400 cm čtverečních. Samičky jsou vždy větší než samečci. Živnými rostlinami jsou při jeho chovu ptačí zob či šeřík. Velké hnědé kokony dosahují velikosti až 6 cm.
Miroslav Žemlička
Regionální muzeum v Teplicích
Příspěvková organizace Ústeckého kraje specializující se na archeologii, historii a přírodu severozápadních Čech. Značnou pozornost věnuje dokumentaci sklářství, keramiky, cínařství a lázeňství a správě vzácných knižních sbírek.
| Upozorňujeme návštěvníky, že prostory teplického muzea jsou monitorovány kamerovým systémem a veškeré akce digitálně dokumentovány.