Regionální muzeum v Teplicích, p.o.

Hlavní zámecká budova zaujímá celou jižní stranu Zámeckého náměstí. Návštěvník vstupuje do zámku klasicistním portálem, nad nímž je znak Clary-Aldringenů a prochází průjezdem s renesančními valenými klenbami a plastickými hřebínky. Průjezd ukončuje opukový polokruhový portál z období goticko-renesanční výstavby. Po celé délce hlavního traktu probíhá chodba s prosklenými arkádami zaklenutá renesančními křížovými klenbami. Směrem k náměstí vedou z chodby vstupy do renesančních prostor, které slouží k výstavním nebo provozním účelům. Na východní straně chodba dále pokračuje do přízemí boční renesanční budovy spojující hlavní trakt s jižním křídlem a ústí do vnitřního nádvoří na východní straně zámeckého areálu. V západní části chodby, vpravo od průjezdu, se nachází na místě renesančních schodů schodiště s klasicistními sloupy spojující přízemí s oběma patry. Na odpočívadle je osazena deska se znaky rodu Vřesovců (půlměsíc) a Vchynských (tři vlčí zuby) datovaná rokem 1593. Chodba v 1. patře budovy tak jako v renesanci komunikačně propojuje hlavní budovu se západním křídlem a východním „starým zámkem“. Neo-renesanční dřevěný portál, kazetový strop a vitríny osazené v chodbě přivezli Clary-Aldringenové ze zámku Petersburg v Tyrolsku.
Z chodby se vcházelo v době renesance do sálů na severní straně (směrem k náměstí). Při pozdějších přestavbách byla původní půdorysná dispozice změněna a v 19. století byly prolomeny z chodby široké oblouky zdobené mělkým ornamentem a otevřen tak volný vstup do tří místností. V prvních dvou vidíme na povrchu klenby listovcová žebírka z doby vyspělé renesance. V rohu místnosti u schodiště jsou barokní kamna přivezená ze Švýcarska Carlosem Clary-Aldringenem asi před rokem 1900. V těchto třech prostorách jsou vystaveny obrazy a sochy z období gotiky až baroka, většinou pocházející ze severozápadních Čech. Ve čtvrté místnosti je vystavena kolekce starožitných hodin. Za ní následuje rokokový sál upravený z renesančního paláce. Dnes se zde pořádají koncerty, přednášky a společenské akce.
Na východním konci chodby na straně k parku je místnost bývalé východní věže se zdobeným stropem, v níž je dnes umístěn numismatický kabinet. Chodbu uzavírá kamenný portál, v jehož výzdobě je claryovský znak. Portálem projdeme do prvního patra levého křídla, kde je umístěna expozice lázeňství. Neomítnuté románské kvádříky v třetí místnosti ukazují, že tato budova byla přestavěna z benediktinského kláštera. Pozůstatkem renesančního interiéru v sále přiléhajícím k zámeckému kostelu je kazetový strop s jednoduchou ornamentální malbou.
Vrátíme-li se zpět k hlavnímu schodišti, můžeme v sálech vpravo od schodů obdivovat dekorativní výrobky žáků a profesorů keramické školy v Teplicích a produkci zdejších keramických továren z období mezi léty 1880 - 1930. Odtud pokračujeme do expozice historických pokojů.
Do západního křídla se vydáme směrem doprava od schodiště v prvním patře hlavní budovy. Mineme vstup do místnosti s výrobky keramické školy a projdeme prostorem západní věže zaklenutým křížovou klenbou s mechovými výsečemi. Zde  a v sousední místnosti jsou vystaveny ukázky ze zoologických sbírek.
Za věžní místností následuje dlouhá chodba západní budovy. Ve vitrínách jsou představeny vzorky minerálů z Krušných hor, Podkrušnohorské pánve a Českého středohoří. V místnostech nalevo je expozice pravěku a začátek budované historické expozice. Chodba vede k někdejšímu divadélku, v jehož prostorách je umístěna zámecká a muzejní knihovna, zatímco někdejší zahradní salón vybíhající do parku byl přeměněn na obřadní síň.
V přízemí západního křídla je výstavní síň, nazývaná jízdárna, ale ve skutečnosti zde bývaly jen konírny a místnosti pro kočáry. Samostatný vstup vede do klubovních místností přístupných pro účastníky přednášek a jiných akcí pro veřejnost. V interiéru je zřetelná nepatrná část gotického zdiva a zbytky renesanční a barokní fáze výstavby. Tato část přízemí je také
k dispozici účastníkům akcí v obřadní síni.
Tento stručný průvodce chce návštěvníkům usnadnit orientaci v rozlehlém areálu a po čase připomenout sled místností a expozic, jež si prohlíželi. Vynechány jsou prostory mimo návštěvnické trasy.

Mgr. Jitka Budinská