Nacházíte se na starých webových stránkách. Teplické muzeum má nové webové stránky. ODKAZ ZDE
Nacházíte se na starých webových stránkách. Teplické muzeum má nové webové stránky. ODKAZ ZDE
Muzeum Teplice Archiv Exponáty měsíce Exponáty měsíce 2005 → „Exponát měsíce května“
Vyhynulý dravec druhohorních moří – amonit
Tradičním „exponátem měsíce“ ve vstupní hale Regionálního muzea v Teplicích byl pro měsíc květen zvolen nález zkamenělé schránky kapitálního exempláře vyhynulého dravého hlavonožce amonita. Vápenatá schránka o průměru 68 cm patří amonitovi druhu Lewesiceras peramplum. Nález byl učiněn přibližně v první čtvrtině 20. století v jedné z dnes již zaniklých vápenek v blízkosti obce Hudcov. Byly zde těženy vápnité jílovité sedimenty druhohorního moře z období svrchního turonu až coniaku, přičemž docházelo k častým nálezům různých zkamenělin tehdejších mořských živočichů. Jejich stáří je tedy přibližně 90 milionů let.
Amoniti, aneb „rohy boha Amona“, jsou pojmenováni podle tvaru beraních rohů, s nimiž byl vyobrazován egyptský bůh Amon – bůh Stvořitel. Představují vyhynulou skupinu prvohorních a druhohorních mořských živočichů – hlavonožců. Vznikli patrně již koncem siluru. Od samého začátku se rychle rozvíjeli a tvar, skulpturu, strukturu i způsob vinutí svých schránek přizpůsobovali měnícím se životním podmínkám. Již ve spodním devonu, před 410 až 390 miliony let, byli velmi důležitými vůdčími zkamenělinami. Na konci spodního permu došlo k ústupu primitivnějších staroprvohorních zástupců. Praví amonité pak byli charakterističtí pro celé druhohory a vévodili jurskému a křídovému moři.
Většina amonitů má schránku zavinutou spirálovitě v jedné rovině, která je podobně jako u jiných hlavonožců uvnitř rozdělena na komůrky. Schránky amonitů mají charakteristické švy, linie oddělující přepážky od stěny schránky. Tyto švy, členěné na 4 základní typy, slouží jako důležitý druhový znak. Schránka živočicha je pak členěna na několik dalších charakteristických částí. Měkké části těla se téměř nezachovávají. V obývacích komorách bývají někdy zjištěny zbytky jazykové pásky s řadami chitinózních zoubků, čelistní aparát a inkoustový vak. Ústí schránky bylo kryto kápí nebo víčky – tzv. aptychy. Živočich byl umístěn v poslední komůrce, z níž vyčnívala chapadla, oči a ústí trávicího traktu. Další komůrky byly naplněny zřejmě vodou a nejvnitřnější pak plynem, což umožňovalo řídit stoupání a klesání ve vodě. Amoniti byli draví a výlučně mořští živočichové. Vedli aktivní způsob života a byli patrně většinou výbornými plavci. Živili se rybami, ostatními měkkýši a korýši. Ochranu před nepřáteli jim kromě pevné schránky zajišťovaly aptychy a inkoustový vak.
Již ve svrchní juře začalo u jednotlivých živočišných forem zvětšování tělesné velikosti až do mohutných rozměrů. Nejznámějšími z nich jsou samozřejmě gigantičtí dinosauři. Mezi mořskými živočichy však také mnohé druhy mlžů, belemnitů a amonitů vykazují obrovitý vzrůst do velikosti přes 1 m. Největší známý amonit druhu Parapuzosia seppenradensis musel být velký okolo 2,5 m. Ze světových moří vymizeli amoniti koncem období křídy, přibližně před 66 miliony let, kdy došlo k úplnému vyhynutí četných jiných druhů živočichů na Zemi, včetně dinosaurů. Na hranici třetihor tím vyvrcholil proces vymizení starých forem života.
Miroslav Radoň, kurátor geologických sbírek
Regionální muzeum v Teplicích
Příspěvková organizace Ústeckého kraje specializující se na archeologii, historii a přírodu severozápadních Čech. Značnou pozornost věnuje dokumentaci sklářství, keramiky, cínařství a lázeňství a správě vzácných knižních sbírek.
| Upozorňujeme návštěvníky, že prostory teplického muzea jsou monitorovány kamerovým systémem a veškeré akce digitálně dokumentovány.