Regionální muzeum v Teplicích, p.o.

Aragonit z vrchu Stříbrník u Měrunic

V rámci tzv. „Exponátu měsíce srpna“ prezentuje Regionální muzeum v Teplicích ve vstupní hale muzea nejnovější zajímavé nálezy minerálu aragonitu z lokality Stříbrník u Měrunic. Vrch Stříbrník (kóta 413 m n.m.) leží západně u obce Měrunice, asi 8 km jihovýchodně od Bíliny. Jedná se o nevýrazný čedičový pahorek, který postupně ubývá těžbou kamene. Kámen na štěrk se zde lámal již před 2. sv. válkou, ale ve velkém se začalo těžit až od roku 1985. Dosud činný kamenolom firmy Basalt s.r.o. na severním úbočí vrchu má v současné době tři patra. Těženou horninou je převážně krásně sloupcovitě odlučný čedič – olivinický nefelinit či bazanit. Z hlediska nálezů minerálů je nejzajímavější prostřední až spodní patro lomu, kde je hornina místy více zvětralá a její pukliny jsou někdy vyplněny karbonáty. V levé části lomu je hornina lokálně zcela přeměněná ve směs jílových minerálů a slíd. Vrch Stříbrník totiž vznikl opakovaným výlevem horkého čedičového magmatu, zčásti přímo do vodního prostředí, v období třetihor před asi 25 miliony let. Nálezy rozmanitých forem aragonitu z této lokality byly v nedávné minulosti několikrát popsány v odborné literatuře.Jednalo se o shluky sloupcovitých krystalů aragonitu narostlé na stěnách trhlin horniny. Dále byl pozorován v podobě štíhlých jehličkovitých krystalů hustě vyplňujících duté karbonátové „koule“. Aragonit tvořil též bílé i čiré drobné jehličky v karbonátových žilkách či na puklinách limonitových hlíz. Ve zvětralých partiích horniny se nejhojněji vyskytují vláknité až stébelnaté agregáty bílého až čirého aragonitu. Nejzajímavější byly v minulosti nálezy až 6 cm dlouhých, dokonale omezených krystalů, ale také krásných volných až 3 cm dlouhých prizmatických krystalů aragonitu a jejich vícečetných srůstů. Tyto nálezy zde byly učiněny v letech 1986 až 1992. Další zajímavé nálezy minerálů odtud byly popsány před dvěma lety. Na západní straně spodního patra lomu je v odkrytém příkrovu čediče strmá žíla mladšího vulkanického proniku o mocnosti kolem 50 cm. V základní hmotě této čedičové horniny jsou mimo jiné vyloučeny šedočerné vyrostlice augitu, který tvoří krystaly o velikosti 0,5 cm až 1,5 cm a vzácně až 4 cm. V blocích zcela jílovitě rozložené horniny v levé části spodního patra lomu byl také nalezen karbonát kalcit. Tvořil bělošedé, za vlhka až namodralé, ledvinité a polokulovité nebo čočkovité agregáty nedokonalých klencových jedinců. Jednotlivé polokoule dosahovaly velikosti až 1 cm. Nejnovější a velmi pozoruhodné nálezy minerálu aragonitu zde učinil v letošním roce pan RNDr. Norbert Krutský z Teplic. Na základě jeho upozornění zde pracovníci přírodovědeckého oddělení Regionálního muzea v Teplicích, pánové Radoň a Boček, provedli sběr díky laskavému svolení vedení firmy Basalt s.r.o. Vybrané nalezené vzorky aragonitu, výjimečné svou velikostí i vzhledem, je nyní možné vidět až do konce měsíce ve vstupní hale muzea. Jedná se o části až 50 cm velkých kulovitých shluků vláknitého až paprsčitě sloupcovitého, žlutavého až bělavého aragonitu. Část vzorků pochází také z výplně puklin rozložené čedičové horniny. Aragonit zde tvoří hrubě krystalické žíly s paprsčitě stébelnatou stavbou. Nejlepší nalezené krystaly a jejich části dosahují délky téměř 20 cm a šířky 8 cm. Krystaly jsou jen výjimečně zakončeny krystalovými plochami. Z větší části jsou ukončeny nerovnou plochou pevně ohraničenou původní trhlinou případně puklinou, podle níž praskly. Jedná se o vínově žluté či žlutošedé jednoduché krystaly tzv. „hořeneckého typu“, z větší části však o jejich mnohočetné polysyntetické prorostlice. Nejmenší z vyvinutých krystalů jsou průsvitné až čiré. Koncové plochy krystalů bývají někdy pokryté slabým žlutavým povlakem novotvořeného mladšího karbonátu kalcitu.    

Miroslav Radoň