Nacházíte se na starých webových stránkách. Teplické muzeum má nové webové stránky. ODKAZ ZDE
Nacházíte se na starých webových stránkách. Teplické muzeum má nové webové stránky. ODKAZ ZDE
Muzeum Teplice Archiv Exponáty měsíce Exponáty měsíce 2010 → „Exponát měsíce října“
VZKŘÍŠENÍ ČESKÉ SAMOSTATNOSTI – UKÁZKA DOBOVÉ PROPAGANDY
Obraz J. Koudelky
Snad v každé době a za každého politického zřízení byla pociťována potřeba pokud možno jednoduchým ikonografickým způsobem prezentovat události a osoby považované z nejrůznějších důvodů za významné, klíčové, státotvorné či ideologicky zásadní. Cílovou skupinou mohla být například školní mládež či jiná skupina obyvatelstva, které bylo třeba danou informaci předat a vštípit; často se operovalo i sepjetím (skutečným či vykonstruovaným) s významnými historickými událostmi. V období československé první republiky byl takovou událostí číslo jedna nepochybně vznik samostatného státu 28. října 1918 a s ním spjatý státní svátek, který koneckonců slavíme dodnes. Jak si s úkolem poradil ve svém, umělecky nikterak hodnotném, díle malíř Koudelka? Historické postavy (v době vzniku obrazu většinou ještě žijící) umístil na místo, kde se onoho dne nenacházely a většinou nacházet nemohly – k pomníku Jana Husa na Staroměstském náměstí v Praze. Už sám titul obrazu – Potomci husitů – měl navozovat sepjetí událostí r. 1918 se známým a v té době oficiálně vyzdvihovaným středověkým hnutím. Rozdělení figur na snímku je jasně určeno: Nalevo stojí příslušníci domácího odboje, později významní českoslovenští politikové, „muži 28. října“, nesmí chybět ani sokolská uniforma. Napravo jsou pak příslušníci zahraničního odboje s centrální postavou jeho vůdce a v době vzniku díla prezidenta republiky T. G. Masaryka. Jen kousek vedle stojící Edvard Beneš a příslušníci zahraničních vojsk, legií, včele s nepřehlédnutelným M. R. Štefánikem přesně znázorňují úlohu, která byla jednotlivým osobnostem v tehdejší oficiální propagandě přisuzována. Můžeme se dnes pousmát nad jasnou prvoplánovostí obrazu, jeho ideologickou průhledností. Pro návštěvníka obeznámenějšího s dějinami naší země pak může jako historická ironie působit sestava oné „sešlosti“ od Husova pomníku – Masaryk a Beneš se stali zarytými politickými odpůrci opodál stojícího Jiřího Stříbrného, hrdě hledící legionář Jan Syrový se stal v roce 1938 jako premiér tragickou postavou v období mnichovském (oba, Stříbrný a Syrový byli po válce uvězněni v době, kdy jejich „kolega od pomníku“ E. Beneš vykonával svůj druhý prezidentský mandát, bezmocně přihlížeje tomu, jak to s oslavovanou masarykovskou demokracií jde od deseti k pěti…). Říká se, že „po válce je každý generálem“. Zkusme se společně, alespoň na chvilku oprostit od našeho dobového nadhledu a skepse. Můžeme totiž toto naivní Koudelkovo dílo chápat jako svědectví doby, která je dodnes v obecném povědomí vnímána převážně kladně. Pokusme se vcítit do vnímání tehdejšího školáka, který považoval osoby na obraze za skutečné hrdiny, veden páně učitelovým výkladem k tomu, že žije v době naplnění našich národních dějin, v době, na kterou může být hrdý a která započala právě onoho památného 28. října 1918. Co na tom, že k zobrazenému setkání nikdy nedošlo…
Mgr. Viktor Keller
Regionální muzeum v Teplicích
Příspěvková organizace Ústeckého kraje specializující se na archeologii, historii a přírodu severozápadních Čech. Značnou pozornost věnuje dokumentaci sklářství, keramiky, cínařství a lázeňství a správě vzácných knižních sbírek.
| Upozorňujeme návštěvníky, že prostory teplického muzea jsou monitorovány kamerovým systémem a veškeré akce digitálně dokumentovány.