Regionální muzeum v Teplicích, p.o.

DeutschDeutsch EnglishEnglish ČeskyČesky

Otevírací doba a vstupné

EXPOZICE
Prohlídky s průvodcem celoročně každou celou hodinu

úterý - neděle 10 - 12 a 13 - 17

50 / 30 Kč

VÝSTAVY

úterý - pátek 12 - 17 hodin
sobota a neděle 10 - 12 a 13 - 17

30 / 20 Kč

Knihovna teplického muzea je až do odvolání UZAVŘENA! Děkujeme za pochopení.

Exponáty měsíce 2010

fotografie Obr. 1

fotografie Obr. 2

Exponát měsíce prosinec

Teplice spatřené...
Karel Hynek Mácha a Teplice

Končí rok 2010, kdy si připomínáme jubileum narození básníka Karla Hynka Máchy roku 1810, básníka Máje, kde rozezvučel češtinu v nepřeberné škále znovu objevovaného jazyka a českou krajinu vykreslil v liniích a detailech, jak ji může popsat jen ten, jenž ji sám důvěrně poznal: „zemi krásnou, zemi milovanou, kolébku mou i hrob můj...“          

Výlety - pěší poutě Mácha podnikl po Čechách několikrát se svými přáteli. Málo se zachovalo v písemné podobě, např. v literárním díle Pouť krkonošská. Ale přesto se zachovala řada dokladů na tato putování v pozůstalosti K. H. Máchy. Jsou to kresby v jeho sešitech. Středem Máchova kreslířského zájmu byly pohledy na hrady, zámky a hradní zříceniny. Lze z nich vysledovat jednotlivé větší cesty. Rozlišit je a rekonstruovat je chronologicky napomáhá vlastnoruční očíslovaný Máchův tzv. soupis hradů spatřených.         

První pěší putování podnikl roku 1832 na Bezděz, k cestě se váží čísla kreseb hradů 8 až 16. V červenci 1833 se do kraje pod Bezdězem vrátil, svědčí o tom v soupisu čísla 19 až 39, mezi nimiž nalezneme kresby hradů z našeho nedalekého okolí - Opárno, Ostrý u Milešova, Vrabinec, Skalku, Házmburk a Košťál. Další tzv. krkonošskou cestu prošel koncem srpna roku 1833. Pravděpodobně v létě roku 1834 ještě před svou cestou do Itálie přešel České středohoří na úpatí Krušných hor a malebným údolím došel do Teplic, pokračoval do Krupky, asi přes Kyšperk k Ústí nad Labem na Střekov. Písemná svědectví se nezachovala, leč o pěším putování za básníka „vypovídají“ jeho kresby zámku a hradů na Teplicku čísla 55 až 61.        

Od Lovosic vystoupal po silnici na Teplice po úpatí Lovoše a sestoupil k Velemínu, kde však opustil pražskou silnici a vydal se ještě před vsí doleva k Milešovu, Máchova kresba (č.55) tamního zámku se nezachovala. Lze předpokládat, že pohled na zámek ho zaujal z jihozápadního směru, tj. obraz Milešovky a v popředí renesanční stavba zámku na skále nad vodní hladinou rybníka. Tento pohled se mu naskytl, když stoupal po cestě z Milešova na Kostomlaty. Tam ho zaujaly zříceniny hradu, kresba hradu se zachovala (č.56). Od Kostomlat se mu otevřel pohled na hradbu Krušných hor, na jejichž úpatí ho zlákaly mohutné trosky hradu Rýzmburku nad Osekem (č.57), patřil k největším v Čechách, jak dokládá i německý název Riesenburg = Obří hrad. Měl v plánu navštívit ještě Krupku a Kyšperk (č.59 a č.61).           

Pokud procházel dále lesními cestami po úbočí hor, jeho oči musel stále více a více přitahovat pohled na dominantu mezi Krušnými horami a Českým středohořím - Doubravku (Doubravskou horu, Schlossberg) s ruinami hradu z 15. století, tyčícími se nad Teplicemi. Podle Máchova „soupisu hradů spatřených“ Doubravku (č.58) kreslil celkem šestkrát, ale dochovala se pouze jedna kresba tužkou (Obr. 1, 102 x 146 mm), dnes uložená v Památníku národního písemnictví v Praze. Kresba zachytila pohled na trosky hradu od jihozápadu. Odkud kreslil K. H. Mácha? Víme, že k zachycení věrného zobrazení detailů používal dalekohled. Na kresbě Doubravky zachytil dobře patrné ruiny věží a zbytky pevnostních zdí ze sedmnáctého století, zobrazil pohled, jaký znali návštěvnicí teplických lázní první poloviny devatenáctého století, lákal je k romantickým vycházkám na hradby. Zlákal i básníka J. W. Goetha roku 1810 k vycházce, kdy jeho a chlapce s otcem z nedaleké vsi uvěznila bouře v ruinách hradu, jak setkání popsal ve svých vzpomínkách. Na sklonku 19. století byly zříceniny „dostavěny“.             

Kde tedy hledat místo, odkud Mácha kreslil? Jihozápadně od Doubravky směrem k městu vidíme návrší (dnes nazývané Letná), na jehož vrcholku stál oblíbený cíl lázeňských hostů - restaurace Škvárovník, z jehož věže byl krásný výhled na pohádkové kopce Středohoří a Doubravku. Podíváme-li se pozorně, vidíme na kresbě vlevo dole náčrt menšího stromy zarostlého vrcholku. Dnes při pohledu z Letné vlevo vidíme tento vrcholek také ale v jiné podobě. Známe ho jako skalku s jezírkem, která vznikla po kamenolomu a dnes je tam postavena hvězdárna. Při hledání vhodného místa musel procházet městem, co v Teplicích spatřil, zda tu přenocoval, nevíme. Nezanechal žádnou písemnou zprávu z poutě po Teplicku. Pouze v jeho deníku ze září roku 1835 nalezneme záznam „…rozmlouvali jsme o Teplicích.“                                                                                                                                                                

Obr. 2) MÁCHA, Karel Hynek. Pouť krkonošská. Ilustroval Jan Zrzavý. Praha : Lidová demokracie, 1959. 82s. - Vazba Jindřich Svoboda. Knihovna RMT- SBÍRKA BIBLIOFILIE (MB65).

PhDr. Michlová Jana, vedoucí knihovny RMT

 

Regionální muzeum v Teplicích
Příspěvková organizace Ústeckého kraje specializující se na archeologii, historii a přírodu severozápadních Čech. Značnou pozornost věnuje dokumentaci sklářství, keramiky, cínařství a lázeňství a správě vzácných knižních sbírek.

Mapa stránek | Kontakty | Upozorňujeme návštěvníky, že prostory teplického muzea jsou monitorovány kamerovým systémem a veškeré akce digitálně dokumentovány.

TM design Grafika Clickmedia Webdesign Vytvoření webových stránek