Regionální muzeum v Teplicích, p.o.

ZÁCHRANNÝ ARCHEOLOGICKÝ VÝZKUM V BÍLINĚ

V měsících říjnu a listopadu 2010 byl Regionálním muzeem v Teplicích realizován archeologický záchranný výzkum na Teplickém předměstí v Bílině. Nejprve byla odtěžena svrchní vrstva zeminy až do hloubky asi 0,5 m. Poté následovala druhá fáze výzkumu, tj. ruční práce. Byla objevena kompaktní sídelní protohistorická vrstva, ze které byly během ručních prací získány nálezy keramiky, výmazu domů (mazanice) a zvířecích kostí. Po mírném očištění je bylo možné datovat do období starší až střední doby římské, tj. asi 1. století po Kr. Dají se tedy přisoudit lidu germánského původu, který v tomto období pobýval na našem území.

Po odstranění nálezové sídelní vrstvy byly objeveny sídelní objekty – zbytky menších domů, odpadových jam apod., jejichž nálezy plně korespondují s odstraněnou sídelní vrstvou. Jako výjimku lze charakterizovat nálezy dvou unikátních zbytků železářských pecí, které byly vyzvednuty a převezeny do konzervátorské dílny. Spolu s tímto nálezem byl objeven výjimečný germánský žárový hrob uložený v popelnici. Stranou nálezové části germánského osídlení se našly 4 kostrové hroby i s uloženými keramickými nádobami, které sloužily jako milodary. Pocházejí z počátku starší doby bronzové, z období označovaného jako prvotní fáze únětické kultury, pojmenované podle eponymní lokality Únětice.

Vystavené keramické nádoby charakterizují typický milodar v hrobech, který přetrvával po celé období existence únětické kultury, nejen v Podkrušnohoří, ale i na území středních Čech. Únětická kultura je jednou z kultur starší doby kamenné ve střední Evropě, která začala používat první litý kov – bronz (slitinu cínu a mědi), hlavně k výrobě šperků a zbraní. Byl to lid hospodařící na poli, ale i na pastvinách, kde choval dobytek. Bydleli v menších chatkách, polozemnicích. Své nebožtíky pochovávali vždy stranou osady, takže se dá předpokládat, že v katastru města Bílina, poblíž nalezených hrobů, se zřejmě nachází i osada lidu únětické kultury právě ze začátku jejího vývoje.

Jak již bylo uvedeno, nálezová vrstva obsahovala početné nálezy z doby římské, z období Germánů. Jednalo se o sídelní jámy, které sloužily jako jámy na shromažďování odpadu. Germáni žijící na tomto území patřili k Polabské skupině, zřejmě Markomanů, kteří okupovali i střední Čechy. Jednalo se zpočátku o mírumilovný lid, zabývající se pěstováním kulturních plodin a chovem dobytka. Žili v menších domcích. Byli také dobří zpracovatelé železa, což dosvědčují i nálezy dvou zachovalých železářských pecí, které jsou nyní uloženy v teplickém muzeu. Na nalezišti byl objeven také jeden žárový popelnicový hrob. Výsledky výzkumu poukazují, v souvislosti s okolními lokalitami, na poměrně husté osídlení v povodí Bíliny z období starší doby bronzové a z období Germánů. V současnosti jsou nálezy v konzervátorské dílně teplického muzea a připravují se na další zpracování.

Mgr. Jaroslav Hudec

archeologické oddělení Regionálního muzea v Teplicích