Nacházíte se na starých webových stránkách. Teplické muzeum má nové webové stránky. ODKAZ ZDE
Nacházíte se na starých webových stránkách. Teplické muzeum má nové webové stránky. ODKAZ ZDE
Muzeum Teplice Archiv Exponáty měsíce Exponáty měsíce 2013 → „Exponát měsíce prosince“
Vánoční pohlednice před lety a dnes
vstupní hala teplického zámku
Uveďme něco málo informací ke vzniku pohlednice, což je běžně a poněkud nepřesně používaný výraz pro všechny druhy obrázkových dopisnic, tedy pro poštovní lístky s obrázkem a plochou určenou pro písemné sdělení, adresu a známku. V českých zemích se zpočátku užívalo více dalších označení: pohlední lístek, pohledka, dopiska, dopisek, lidově též kartka nebo škrtka.
Rok 1870 lze považovat za rok vzniku pohlednice. Adresní strana měla označení Correspondenz-Karte, používalo se i dalších jazyků, někdy až patnáct. Tato strana se směla používat jen k psaní adresy – odtud označení pohlednice s „dlouhou adresou“. Úředně byl stanoven rozměr na 14 x 9 cm. Od roku 1906 přijaly všechny země světové poštovní unie úpravu, kde je zadní strana rozdělena na dvě části – pro adresu a text, čímž se uvolnil prostor pro uspořádání obrazové strany.
Pohlednice přinášejí písemná sdělení od odesílatele k adresátu. Nejčastěji obsahují ustálené blahopřání, konvenční pozdravy z cest nebo zcela osobní sdělení. Kromě této základní funkce působí svou obrazovou stránkou, proto si obrázkové pohlednice získaly mimořádnou oblibu a nakladatelé se předháněli v nápaditém provedení, jež je někdy dokladem dobového vkusu či v mnoha případech i nevkusu. Zprvu byly na nich tištěny hlavně reklamní náměty, ale v devadesátých letech 19. století, kdy nastala masová produkce pohlednic, na nich začaly převládat pohledy na města, důležité budovy, lázně, krajiny, přírodní scenérie a další místopisné zajímavosti. Postupně se rozšířila i tématika historická, národopisná, vlastenecká, náboženská, politická a technická. Nechybělo ani zachycení přírodních pohrom, důlních katastrof a požárů. Další základní okruh vytvořily pohlednice blahopřejné, ať už posílané k osobním či rodinným událostem nebo ke svátkům kalendářního cyklu, pohlednice s různými žánrovými výjevy a motivy. Pohlednice se ručně malovaly, tiskly a kolorovaly, ty dražší se zlatily, zdobily korálky, peřím, látkou, hedvábnými či sametovými stužkami, barevnými skleněnými střípky a perličkami, vykrajováním a vymačkáváním. Objev fotografické reprodukční techniky výrobu vánočních pohlednic sice zjednodušil, ale také ochudil o kouzlo a vynalézavost rukodělné práce.
Vánoční pohlednice jsou o několik desetiletí starší než pohlednice velikonoční a lidé si jimi přejí již více než 110 let (dříve si posílali blahopřejné kartičky v obálkách).
Nejčastěji byla na pohlednicích přání k svátkům vánočním a k Novému roku řešena:
- typograficky: doplněním drobného vánočního symbolu např. čtyřlístku, podkovy či jmelí;
- náboženským motivem: zobrazením Svaté rodiny s Ježíškem, betléma či andělů;
- využitím přírodní scenérie: ve formě obrázku např. v oválu doplněném o vánoční symboliku či celoplošném zobrazení zimní krajiny;
- využitím motivu zvířátek (což není pouze novodobým trendem).
Na počátku 20. let, s nástupem fašismu ve 30. letech a zejména po roce 1948 a v 50. letech minulého století začaly být, ve snaze po posílení národního uvědomění, vydávány pohlednice s ukázkou národních krojů, ale hlavně s reprodukcemi děl významných výtvarných umělců, např. J. Lady, J. Trnky, Vl. Rady, M. F. Kvěchové a dalších.
Pohlednice časem dostávají další významy - vypovídají o tiskařských technikách, schopnosti výrobců obměňovat sériovou produkci obdobných záběrů stále novými variantami provedení a též, jak již bylo zmíněno, o měnícím se vkusu.
Vystavené reprodukce originálních pohlednic jsou ukázkou vánočních blahopřejných lístků z počátku a konce minulého století, doplněné pohledy vydanými po roce 2000, kdy se opakovaně vrací náměty z 1. poloviny minulého století. Snad největší oblibu získaly novodobé reprodukce děl Josefa Lady, následně s rozšířením dobročinnosti začaly vznikat série reprodukcí pohlednic s výtvarnými pracemi postižených dětí i dospělých.
Zpracovala: Nina Holánová (historické oddělení)
Regionální muzeum v Teplicích
Příspěvková organizace Ústeckého kraje specializující se na archeologii, historii a přírodu severozápadních Čech. Značnou pozornost věnuje dokumentaci sklářství, keramiky, cínařství a lázeňství a správě vzácných knižních sbírek.
| Upozorňujeme návštěvníky, že prostory teplického muzea jsou monitorovány kamerovým systémem a veškeré akce digitálně dokumentovány.